KRÁTCE Z HISTORIE DRUHÉ NEJVĚTŠÍ ŽIDOVSKÉ KOMUNITY V ČECHÁCH

Zprávy o Židech nacházíme v Kolíně již v 70. letech 14. století, kdy měli ve městě svou ulici nazvanou Plateam Judaeorum. Dnes stojí na jejím místě ulice Na Hradbách a Karoliny Světlé.V první polovině 15. století (snad v roce 1418) byl založen i zdejší židovský hřbitov.

První zmínka o škole pochází podle historika Josefa Tůmy z roku 1512. Podle nápisu na ní dochovaném s rokem (l )642, kde byla vynechána jednička, vznikla prý pověst, zeje škola starší než samo město. To se k nim ale příliš dobře nechovalo.

Kolínští Židé trpěli stejně jako jejich souvěrci v celé Evropě. Proto museli například v roce 1541 po požáru Pražského hradu, z něhož byl obviněn celý jejich národ, opustit Čechy. Ti kolínští odešli do Polska, a když jim byl roku 1564 povolen návrat, vrátili se s novými rodinami.

Roku 1655 byli Židé vyjmuti z pravomoci městské a bylo jim uloženo, aby si vytvořili samosprávnou obec židovskou, které byl nadřazen pouze císařský městský rychtář.

V roce 1745 za vlády Marie Terezie museli Židé Kolín opustit ještě jednou, a tehdy odešlo 57 rodin z dvaačtyřiceti domů. Jejich samostatná trojtřídní škola v dnešní ulici Na Hradbách fungovala až do roku 1902, kdy byla zrušena.

Mezi památkami, které na jejich život v Kolíně zůstaly, přitahuje pozornost návštěvníků starý židovský hřbitov, nacházející se v centru města nad sokolovnou. Je velmi prastarý a vzácný, nejstarší náhrobek je datován rokem 1492. Hřbitov se užíval až do roku 1887, kdy byl na Zálabí založen nový. Díky tomu, že zdejší náhrobky, které představují jedinečný vývoj kamenické práce od 15. do 19. století, stojí na původním místě, je židovský hřbitov v Kolíně vedle Prahy unikátní uměleckohistorickou památkou v celé střední Evropě.

Navíc je na něm pochována řada významných mužů a kolínských rabínů. Mezi nimi jsou známější Elija ben Samuel Maizl, příbuzný slavného židovského bankéře Rudolfa II. Mordechaje Maizla, a Becalel, syn známého pražského rabína Jehudy ben Lówa.

A právě k osobě rabínova syna Becalela se váže jedna ze zvláštních pověstí, která nebyla ještě donedávna mimo Kolínsko příliš známá a není ani zařazena do žádného sborníku židovských legend, vycházejících od poloviny 19. století a soustřeďujících se především na pražskou obec a příběhy rabína Lowa.

Martin Drahovzal