Název vrchu Klepec je ze slova "srázný, svislý"

Ze staročeského slova klepy "srázný, svislý" pochází jméno vrchu Klepec, který se nachází nedaleko Úval, města za východním okrajem Prahy. Klepec je chráněnou přírodní památkou. Dochovaly se tu ukázky neobvyklého rozpadu žuly říčanského typu, patřící ke středočeskému plutonu. Voda zatékající do puklin způsobila, že původně souvislá žulová masa se rozkládala a v průběhu věků se rozpadla na řadu kulovitých útvarů. Drobnější materiál odplavila voda a zůstaly jen mohutné balvany, z nichž mnohé se vyznačují roztodivnými tvary.

Nejvyhledávanějším skalním útvarem je balvan zvaný Slouha, vysoký sedm, široký tři a dlouhý osm metrů. Z jedné strany je nápadně zaoblen, což lidem připomínalo poníženě ohnutá záda. Původně byl obklopen kruhem menších kamenů - stádem ovcí. Proto se mu říkalo též Zkamenělý ovčák. "Ovce" však byly použity při stavbě císařské silnice z Prahy do Kolína. Pravým obrem je balvan zvaný Stoh slámy, vysoký čtyři a široký osm metrů, vážící snad 400 tun. Na Klepci můžeme vidět i další balvany, např. Obří záda a Kamenný kočár.

Na zarostlém úpatí kopce se setkáme s opuštěnými lumky a několika drobnými jezírky dešťové vody, které na jaře a v létě bývají hojně osídleny obojživelníky (čolek obecný, kuňka ohnivá, skokani). Házmburk (i Hazmburk) je téměř nezalesněný čedičový skalní kužel se zříceninami hradu. Typická dvouvěžová silueta vytváří pozoruhodnou dominantu kraje. Házmburk je situován na Libochovicku, pět kilometrů od Třebenic nad obcí Klapý.

Na jeho vrcholu jsou zříceniny raně gotického hradu postaveného v 2. polovině 13. století. Hrad se původně jmenoval Klepy nebo též Klapý a převzal jméno vsi připomínané už roku 1197 (Cleppi), která leží při jeho úpatí. Ve staré češtině přídavné jméno klapý, stejně jako klepy, mělo význam "srázný, svislý". Podstatné jméno klepy ve významu "svislé hory nebo skaliny" uvádí ve svém Slovníku česko-německém J. Jungmann (1836).

Když se kolem roku 1335 hrad i s vesnicí pod ním (castrum Klepy et villam Klepy) dostal do majetku Zbyňka Zajíce z Valdeka, v jehož erbovním znamení byl zajíc ve skoku, byl hrad podle toho přejmenován na Hasenburg "Zajícův n. zaječí hrad" (německy der Hase "zajíc", die Burg "hrad"). Německé jméno hradu nelze vždy chápat jako svědectví o německém osídlení, neboť středověké hrady často dostávaly v oné době módní německá jména. Hrad byl tehdy přestavěn - z té doby pochází hranolová Bílá věž z pískovcových kvádrů a nižší válcová černá věž z čediče, kolem nich je obvodová hradba s cimbuřím. Při jihovýchodním úpatí vrchu se nacházejí zbytky hradeb podhradního městečka, pustého již v polovině 16. století. Hrad byl opuštěn po roce 1586. Dochovalo se též jádro původního paláce.

JITKA MALENÍNSKÁ (Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR) - MF Dnes 23. 6. 2001