Chrám býval pohřebištěm

Kutnohorský chrám sv. Jakuba stojí tak trochu stranou pozornost věnované návštěvníky města dominantnímu chrámu sv. Barbory. A při tom i svatojakubský chrám v sobě skrývá řadu zajímavostí, mimo jiné i jako pohřebiště zámožných občanů, ukládaných sem k věčnému spánku od 2. poloviny 17. století.

Uložení do chrámu Páně bývalo přáním mnoha zámožných kutnohořanů a nezřídka v poslední vůli lze nalézt důrazné připomenutí pozůstalým, aby toto přání splnili a vyhnuli se tak duševním trestům. Nejvýznamnější místo bývalo před hlavním oltářem. Bylo určeno pro duchovenstvo, šlechtu a pány konšely. Nebožtíci byli do této krypty ukládáni již od roku 1661.

Z toho, že již v roce 1695 musela být krypta rozšířena lze doložit, Že zájem o toto místo posledního odpočinku byl velký, byť to nebyla nikterak levná záležitost. Pozoruhodné je i to, že cena, stanovená za uložení těla do tohoto posvěceného místa se odvíjela podle společenského významu zemřelého. Tak například v roce 1696 bylo stanoveno, Že šlechtic-rytíř, respektive jeho pozůstalí, zaplatí za uložení těla 50 až 100 tolarů, za osobu zastávající některý z městských úřadů byl stanoven pohřební poplatek 20 zlatých, zatímco řadového měšťana stála tato záležitost pouhých 20 tolarů. O ukládání ostatků do podzemí chrámových prostor byly vedeny přesné matriční záznamy, takže lize sestavit jmenný seznam osobností, ukládaných postupem let do jednotlivých chrámových hrobek.

O hlavní hrobce se dočteme, Že zesnulý byl pohřben: ve velké kryptě mezi panskými stolicemi, nebo blíž velkého oltáře, jindy do velké krypty uprostřed kostela před hlavním oltářem. Další krypty jsou pak označeny podle chrámových oltářů.

Epidemie nakažlivých nemocí v postupu tet 17. a 18. století se samozřejmě promítly i do způsobu a místa ukládání obětí moru, neštovic a podobně k věčnému spánku. Morová epidemie v roce 1680 si ve své vrcholné etapě vyžádala denně 30 - 40 obětí. Z této doby není v pohřební matrice svatojakubského chrámu jediný záznam. Obava z dalšího šíření nemoci znamenala ve většině případů ukládání nešťastníků do společných hrobů za branami města. Záznam o další vlně této "metly středověku" je datován 28. září 1713, kdy se v Kutné Hoře vyskytl prvý případ nemoci "na fleky" či "na hlízu", jak byl mor označován. Naštěstí epidemie trvala krátce, zato v letech následujících 1715, 1719 a 1740 postihla město vlna tehdy nevyléčitelných dětských nemocí, jakou byly neštovice, "hlavní nemoc", či psotník.

Právě obava z neustálého opakování těchto katastrof vyvolávala postupně odpor proti pohřbívání v kostele. Strach ze šíření nákazy vzduchem byl silnější, než zbožná přání měšťanů, toužících po místě posledního odpočinku pod dlažbou kostela. Přání bývalo nezřídka spojeno s významným odkazem "ke cti a chvále Boží", což pro farnost znamenalo nemalé finanční i hmotné přínosy.

Jak klesá výtěžnost kutnohorských stříbrných dolů a tím i blahobyt městského patriciátu, mění se i požadavky na uložení k věčnému spánku. I zámožné rodiny, jejichž členové bývali pohřbíváni v kostele, začínají dávat přednost uložení do země chrámového hřbitova. Poplatek 5 zlatých rýnských za místo pod dlažbou chrámu je příliš velký oproti mnohem nižšímu poplatku za uložení do země. Výrazný zásah do stávajících zvyklostí přináší období vlády císaře Josefa II. 7. února 1782 je vydán přímo zákaz pohřbívání v kostele. A tak 23. srpna 1784 byly vchody do všech hrobek pod dlažbou sv. Jakuba uzavřeny a zavaleny kamenem. Nebožtíkům se tak konečně dostalo nerušeného odpočinku. Nicméně v letech 1842, 1867 a 1943 byla hlavní hrobka otevřena, aniž při tom byly učiněny nějaké pozoruhodné objevy.

Tečku za touto kapitolou historie chrámu sv. Jakuba může být nápis vtesaný do bílé mramorové desky v roce 1943, na níž se dočteme, že: V této hrobce byly nalezeny dne 24. B. 1943 při opravě chrámu sv. Jakuba tři řady rozpadlých rakví o třech vrstvách. Pozůstatky byly prozkoumány a uloženy do společného hrobu, k němuž přiloženy nalezené památky a 46 nápisových desek. Hrobka byla vykropena a uzavřena v červenci L. P. 1943.

MIROSLAV ŠTROBL - MF Dnes 2. 11. 2001
Chrám sv. Jakuba
Prestižní místo posledního odpočinku. Kutnohorský chrám svatého Jakuba není tak známým a turisty navštěvovaným místem , jakým je slavný chrám sv. Barbory. V kryptě pod jeho oltářem však od 17. Století byli ukládáni nebožtíci z řad zámožných kutnohorských občanů.