Stínadlo bylo popravní místo neboli popraviště

Za feudalismu se platilo ztrátou života nejen za těžké zločiny, ale i za mnohé méně závažné trestné činy, jakými byly například krádež, polní pych, pytláctví, nedovolené chytání ryb v panských vodách.

Těžké zločiny byly posuzovány trestními soudy, které se v minulých staletích nazývaly hrdelními soudy nebo hrdelním právem. Soudily totiž podle hrdelního práva, 1j. podle právních zásad týkajících se těžkých zločinů, za které byly ukládány přísné tělesné tresty, zvláště pak trest smrti, neboli ztráta hrdla. V Cechách bylo 354 hrdelních soudů, většinou vrchnostenských.

Patentem z 22. července 1765 bylo soudům tohoto charakteru odňato "vykonávání práva trestního a rozhodování nad životem a smrtí poddaných" a toto právo bylo přiznáno pouze "magistrátům 24 většinou královských měst".

Byl-li člověk odsouzen ke ztrátě hrdla, mohl být sťat mečem (tak tomu bylo v r. 1621 při popravě 27 českých pánů), mohl být oběšen, upálen, umořen hladem, zaživa naražen na špičatý kůl (tento hrůzný způsob popravy se do Čech dostal koncem 15. století z Uher), mohl být "lámán kolem", pouze ženy mohly být zaživa pohřbeny (trest smrti "hrobem") nebo případně utopeny.

Běžně se popravovalo oběšením na šibenici. Za čestnější smrt než poprava oběšením byla považována poprava mečem. Při stínání hlavy mečem si odsouzenec buď klekl na zem nebo položil hlavu na špalek. Jak píše Zikmund Winter, "na popravu mečem leckdy obírali zvláštní za městem místo, jemuž říkali 'stínadla'".

A o těchto "stínadlech" máme - stejně jako o místech, kde stávaly šibenice - zachována četná svědectví v pomístních jménech středočeského regionu.

V Brandýse nad Labem má louka, na níž bývalo popraviště a kde dnes stojí barokní křížek, název Stínadla.

Také v Žebráku na Hořovickou se louce, na které se kdysi popravovalo a místo níž je dnes ulice, říkalo Na stínadle.

O bývalém popravišti svědčí rovněž název Na stínadlech v Příbrami, v Kácově na Kutnohorsku, v Hostomicích na Hořovicku.

Ve stínadlech se jmenují pole a pastvina v těsné blízkosti Březnice. Jde samozřejmě také o místa, kde dříve bylo popraviště.

Ve Smečně na Slánsku se pole poblíž míst, kde se kdysi vykonávalo hrdelní právo, nazývalo Od krchova ke stínadlům.

Je třeba ještě dodat, že starší podoba apelativa zněla stínadlo a že apelativum stinadlo/stínadlo kromě významu 'místo, kde se konaly popravy stětím' má ještě také význam 'popravčí stínací zařízení'. Tento druhý význam však pomístními jmény zachycen není.

OLIVOVÁ - NEZBEDOVA Ústav pro jazyk český AV ČR - MF Dnes 18. 7. 2001