Stavělo se tam, kde bylo místo

Středověká Kutná Hora v předhusitské době byla městem dosti chaotickým. Na rozdíl od sousedů, Čáslavi nebo Kolína, které jsou ve své středověké části charakteristické hradebními okruhy a s nimi spojenými obvodovými komunikacemi a velkým městským centrem s komunikačními uzly v rozích náměstí, je stará Kutná Hora spletí uliček a křivolakých, natěsnanými domy udušených stezek.

Stavební podmínky

Pro spravedlivé ohodnocení podmínek pro výstavbu je třeba poznamenat, že například Čáslavi umožnily její současnou harmonii mírně narušenou jen vojenskými sídlišti rozsáhlé středověké požáry dřevěných domů. Proto bývá také město Kutnohorskými posměšně přezdíváno Prkenice. Kutná Hora na tom byla poněkud jinak. Hradební systém začal vznikat teprve po roce 1300, před vpádem císaře Alberta. To už Čáslavští měli své kamenné pevnůstky minimálně padesát let. Původní kutnohorský dřevěný palisádový obranný systém nahradily ještě v první polovině čtrnáctého století bytelnější hradby s bránami. Hornická činnost uvnitř města neustala, ba právě naopak. Měšťané stavěli své domy ve volných místech mezi šachtami a haldami. Mezi významnými stavbami předhusitské doby je také dodnes zachované muzeum Hrádek. To bývalo původně tvrzí a bylo součástí opevnění. V roce 1388 byla zahájena stavba chrámu sv. Barbory, a ještě dříve se nad Kutnou Horou vypínal vysoký kostel svatého Jakuba.

Mezi doly

Ulice rychle rostly přímo mezi doly, úpravnami rudy a hutěmi. Hustá zástavba na okrajích důlních polí ani nějakou skutečně efektivní regulaci neumožňovala. Touha po bohatství jako obvykle překonala řád. Dnes jsou stopy české stříbrné horečky klenotem vyhledávaným turisty z celého světa. Majitelé dolů, šlechta, církevní vůdci a kutnohorští měšťané se spíše než k husitům klonili k jejich protivníkům. Síla Žižkových vojsk se do Kutné Hory několikrát opřela, a výsledkem bylo zmenšení bohatství města. To se ze svých protireformních postojů a nájezdů politických či ideových protivníků už nikdy více v podstatě nevzpamatovalo a už nenavázalo na svoji pozici konkurenta Prahy. Ta se vytratila společně se stříbrem z nejbohatších žil.

JIŘÍ VAVŘINA - MF Dnes 28. 12. 2001