Šikmá věž není jen v Pise

Trstenická stezka byla jedinou spolehlivou cestou mezi Prahou a vzdálenou východní Evropou. Pocestní, vesměs kupci, procházeli nedaleko Kouřimi osadou latinsky nazývanou Palnan, Planyas, či pohřebiště, kde archeologové objevili zbytky komorového hrobu, části koňských postrojů, nebo motýlkovou sekeru.

Plaňany mají dnes pozoruhodnost, jakých po Čechách mnoho neobjevíte. Nakloněné věže jsou v Telči, Ústí nad Labem, Plzni i leckde jinde. Ale ta v Plaňanech je patrně jediná, která se od své osy vychýlila již v průběhu výstavby.

Starý kostel Zvěstování Panny Marie z doby kolem roku 1200 přestal počátkem dvacátého století vyhovovat svou kapacitou. Hrozilo sice nebezpečí, že románská stavba bude přebudována, ale nakonec se městští radní rozhodli jinak. V létech 1898 až 1903 podle projektu architekta Františka Mikše postavili kostel nový. Pseudogotický chrám pro 700 věřících byl však od samého začátku pronásledován smůlou, chybami projektu i spořivým stavitelem. Ten do základů použil žabonosskou rulu, která byla sice zvětralá, ale zato podstatně levnější, než kvalitní žula z místního obecního lomu. Odborná komise nedostatek zjistila a donutila šetrného stavitele změnit nejen materiál základů, ale žulu použit místo cihel i na stěny kostelní lodi a věže. Závažný nedostatek projektu však odhalen nebyl, a tak věž nemá celý samostatný základ. Jižní část je společná se základy kostela. Vlivem nerovnoměrného statického zatížení byl již v průběhu stavby viditelný odklon věže severním směrem. V roce'1931, kdy z bezpečnostních důvodů byl chrám uzavřen, činila odchylka ve čtyřiapadesáti metrech výšky osmdesát centimetrů, dnes zhruba metr.

Pohyb věže narušil ve třicátých letech klenbu lodi, zdivo muselo být sneseno a nahrazeno betonovým monolitem, zpevněným příčnými nosníky.

Úsporná opatření z dob rakousko-uherské monarchie pomohla tak Plaňanům získat ojedinělou architektonickou památku.

PAVEL PÁVEK - MF Dnes 20. 3. 2001