O vzniku Sázavského kláštera

Jednou se vydal Oldřich, český kníže, se svou družinou na lov a dostal se až do hlubokých černých sázavských hvozdů. Tu spatřil statného jelena a hned se za ním pustil přes hory a doly, cestou necestou.

Pustil se hluboko do lesa, jako nikdy předtím, až cestou ztratil svou družinu. Prodral se houštinou a pojednou stanul u vysoké skály, jež měla na vrcholku kříž a po straně prostornou jeskyni.

Tady se jelen zastavil a skryl se za muže vysoké postavy a ušlechtilého obličej a s dlouhými vlasy a vousy. Byl to poustevník Prokop. Narodil se sice v Chotouni u Českého Brodu, ale léta žil v sázavských lesích.

Rodiče jej kdysi dali vzdělat na Vyšehradě, kde se stal dokonce kanovníkem. Oženil se, jak bylo tehdy zvykem, a měl syna Jimrama. Našel však zalíbení v Bohu, odřekl se všeho světského, zanechal svůj dvůr rodině a stal se poustevníkem podle řádu sv. Benedikta. V sázavských lesích si nalezl jeskyni, nedaleko ní si vystavěl skrovný kostelík ke cti Panny Marie a věnoval se rozjímání, modlitbám a práci.

Kníže Oldřich, zaskočen náhlým setkáním, seskočil s koně a tázal se Prokopa, kdo je a co tu v té pustině dělá. Prokop pokorně odpověděl a Oldřich, překvapen jeho čestností, mravností, šlechetností a vzděláním, ho učinil svým zpovědníkem a slíbil mu postavit zde klášter.

Prokop nabídku vděčně přijal a již roku 1032 stál na Sázavě krásný kostel, při něm klášter. Kolem zbožného Prokopa se shromáždil hlouček bratří, kteří si ho zvolili za opata a sloužili zde bohoslužby ve staroslověnštině.

Jejich péčí se klášter stal centrem cyrilské literatury. Odtud vzešlo i slavné remešské evangelium, na něž skládali korunovační přísahu francouzští králové.

Prokop začal na Sázavě pěstoval slovanskou liturgii a zpráva o jeho zbožnosti a učenosti se brzy roznesla po celé zemi.

Není divu, že když Prokop roku 1053 zemřel, lid si ho opředl četnými zázraky a pověstmi, v nichž mimo jiné vykládal, jak svou berlou vyháněl německého opata, který rušil bohoslužby konané ve staroslověnštině a zaváděl cizí zvyky. Jiná pověst praví, že zázračná berla měnila vodu ve víno.

Záhy po své smrti byl Prokop prohlášen za svatého. Slovanská liturgie se zde udržela ještě asi do konce 11. století, pak byl klášter latinizován břevnovskými benediktýny a za josefínských reforem v 18. století zrušen.

MILADA SEKYRKOVÁ - MF Dnes
TUDY CHODÍVAL SVATÝ PROKOP
TUDY CHODÍVAL SVATÝ PROKOP. Městečko Sázava, ležící kdysi uprostřed lesů, je dnes jednou z lokalit hojně vyhledávaných turisty.