Z mnoha kutnohorských pivovarů zůstal jen jeden

Řeč bude nejen o nejznámějším a dnes již jediném kutnohorském pivovaru Lorec, ale také o pivovarech, či přesněji o vaření piva v Kutné Hoře v 16. století.

V té době se totiž vařilo pivo v nejednom kutnohorském domě. Majitelé, označováni jako nákladníci piv, pivo samozřejmě nejen vařili, ale také prodávali. Podle vyjádření mincmistra Albrechta z Gutštejna bylo v roce 1535 celkem 60 kutnohorských nákladníků piva. Bývalo to pivo samozřejmě rozdílné a jeho kvalita bývala nezřídka zdrojem svárů mezi jednotlivými nákladníky. A tak v roce 1538 najdeme první zmínku o společném pivovaru nákladníků, kteří se již sdružili do bratrstva v podobě cechu. Jejich cechovní odznak v podobě dvou zkřížených limp poutaných korunou najdeme dodnes na chrámové lavici v kostele Panny Marie Na náměti. Členové cechu měli v Kutné Hoře významné postavení a jejich společenství bylo jmenováno vždy na třetím místě za cechem řezníků a cechem pekařů. Jako každý správný cech měli i nákladníci piva své cechmistry. Při uvádění do funkce skládali do rukou šepmistrů následující přísahu: "Přísaháme, jakž jsme povoláni za starší nad sladovnami a pivovary, že v úřadě spravedlivě chovati se chceme, nikomu nenavalujíce, ani sobě, ani nákladníků, dle vyměření předem co se sladu a výrostu týče. Tak budeme dohledati i při tovaryších. K tomu nám napomáhej Bůh všemohoucí."

Ve společném pivovaře, zřízeném uprostřed města na dnešním Palackého náměstí v budově staré radnice, se vařilo do roku 1559. Hromady dřeva, nezbytné k výrobě, vzbuzovaly obavy z požáru, a tak šepmistři koupili od jistého Václava lázeň Na písku u potoka Vrchlice za 35 kop stříbra a pivovar přestěhovali.

Mimo tento obecný pivovar se dochovaly zmínky o menších pivovarech: Na Pachu vařil své pivo Mikuláš z Práchňan, dále je zmíněn pivovar Vavřince Hrůzy (1560), Havla Sladovnika (1566), Jakuba Slejška (1572) a z roku 1555 je zmíněn pivovar Medového. Kutnohorští příznivci tedy měli z čeho vybírat. A to nejen z této, tak říkajíc, domácí produkce. Pivo se do Hory také dováželo. V historických pramenech najdeme zmínky o dovážení piva hradeckého, litoměřického, čáslavského či žitavského. K oblíbeným pivům patřilo pivo brodské. Jeden čas dokonce natolik, že kutnohorští nákladníci z obavy před přílišnou konkurencí byli nuceni proti dovozu tohoto piva zasáhnout. Učinili tak poněkud šalamounsky: aby formanům, kteří toto pivo do Kutné Hry dováželi, ještě více ztrpčili jejich nelehkou živnost, nepustili je při odjezdu z města dřív, dokud jim nevyčistili ulice od bláta, které na kolech svých vozů do ulic natahali. A na závěr přece jenom zmínka o loreckém pivovaru. V roce 1558 žádal tehdejší majitel lorecké tvrze, aby jeho pivo mohlo být v Hoře šenkováno bez ungeltu, tedy bez poplatku, jak bývalo občas umožněno^ Šepmistři však žádost prohlásili "za neslušnou", protože lorecké pivo považovali za přespolní a jako takové tedy poplatku podléhalo.

Oficiálním rokem vzniku kutnohorského pivovaru Lorec je letopočet 1573. Najdeme jej na každé etiketě lahve, které dnešní jediný kutnohorský pivovar rozváží nejen po republice, ale jak již byla zmínka, vyváží i do zahraničí. Pod značkou Dačický se skrývá několik druhů piv od deseti či dvanáctistupňového až po speciální čtrnáctistupňové. Vybrat si můžete i zda světlé, či tmavé.

Miroslav Štrobl - MF Dnes