Kutnohorští písaři

Každé řádně vedené středověké město mívalo svého písaře. Někde stačil jeden, někde - a tady máme na mysli Kutnou Horu - jich bylo víc. Vedle písařů městské rady zde v období 15. a 16.století působila řada písařů, dnes bychom řekli specialistů.

Různí písaři

V archivních pramenech najdeme zmínky o písaři obecních hospodářů, špitálských úředníků, o písaři k ungeltu piva, písaři olověné váhy, písaři krevním a podobně. Dále jsou známi písaři doloví, působící na jednotlivých dolových pásmech: písař havířský, šrotéřský, písař mince či písař mincířů a pregéřu. Vlastní písaře měli i členové významných kutnohorských podnikatelských rodin, například hofmistr Michal z Vrchovišť, Jan Smíšek, Bartoš z Práchňan a řada dalších.

Prvním městským písařem v Kutné Hoře byl jistý Reinboto, známý od roku 1327. Po něm se objevuje jméno Petra Schobera a následuje předlouhá řada jmen písařů, jejichž záznamy dokonale mapují rozhodující okamžiky v životě středověké Kutné Hory.

Jakkoliv bylo toto povolání zřejmě i slušně výnosné - mnozí písaři byli majiteli výstavných domů, či podílníky na důlní činnosti ve městě - mnozí si své příjmy ještě vylepšovali a někdy snad až na úkor svého hlavního poslání.

Tak jistý Jan Sturma se věnoval svému poslání písařskému zřejmě tak trochu na úkor vedlejší činnosti, neboť v roce 1569 jej konšelé kutnohorští vyzývají, aby "zanechal učení pacholat a svého úřadu řádněji si hleděl".

Přísaha

O zodpovědnosti a závažnosti písařského povolání svědčí mimo jiné i text přísahy, kterou nastupující městský písař skládal do rukou pánů konšelů: "Přísahám Pánu Bohu a pánům šepmistrům a pánům radním slibuji, že v tomto svém úřadě jejich cti a dobrého chci hleděti a hanebného, neb škodného věrně se vystříhati pokud nejdále můj rozum postihnouti moci bude, nadto také, což bych koli v radě slyšel a viděl, to v tajnosti míti. Tak mi pomáhej Bůh všemohúcí." Inu, loajálnost k úřadu byla žádoucí i u našich předků.

MIROSLAV ŠTROBL - MF Dnes