O zjevení Panny Marie a zázračném uzdravení

Nedaleko od starobylého města Kutná Hora, cestou proti proudu říčky Vrchlice v tajemných hvozdech na svahu u kraje rozsáhlé obory, uvidí náhodný pocestný secesně upravený zámek.

Kdysi dávno říkali tvrzi, která zámku předcházela, černý hrad nad strží. Na jejích troskách nechal hrabě Jan Špork postavit svůj lovecký zámek, zároveň správní centrum panství. Později zámek získal rod Sáhnu, který ho nechal přebudovat do dnešní podoby.

Známý bouřlivák a odpůrce všech autorit hrabě Špork má svůj podíl i na vzniku pověsti, která však v dnešní době už téměř upadla v zapomenutí.

V roce 1669 docházeli na stavbu Šporkova zámku kutnohorští zedníci. Pracovali tehdy hodně s vápnem, jehož prach nepůsobil nejlépe na jejich oči. Pálil, škrábal, oči řemeslníků pochopitelně trpěly, až jeden ze zedníků oslepl. Bolesti byly veliké a tak si ze samého zoufalství ve studánce nedaleko staveniště oči opláchl.

Dnes se pochopitelně již budeme těžko dohadovat, zda šlo o zázrak, ale postižený zedník podle pověsti prohlédl. Ve stříbrné hladině studánky uviděl, jakoby v odrazu mezi stínem větví, Pannu Marii. Zpráva o zázračném uzdravení se rychle roznesla, ze širokého okolí přicházeli nemocní, kteří si vodou ze studánky chtěli vyléčit své churavé oči. Všichni prý byli uzdraveni, ale Pannu Marii viděl jen ten první.

Povědomí o zázračné studánce se rychle šířilo i do vzdálenějších míst a ke Kutné Hoře začaly proudit davy poutníků. Úspěšnost léčebné kůry tehdy nikdo statisticky nepodchytil, ale z Roztěže se stalo známé a populární poutní místo navštěvované nemocnými z dalekého kraje.

Zdejší obyvatelé časem nad studánkou se zázračnou vodou postavili kapličku, určili i strom, jehož větve s obrazem Panny Marie na hladině zedník viděl. Byla to olše, která ale časem uvadla. Štěpy ze suchého stromu prý sloužily jako velmi účinný prostředek proti bolestem zubů.

Studánka s kapličkou tady existuje dodnes. Pamětníci hovoří i o starém kmeni olše, který byl v kapli dlouho uchováván. Někteří věřící dokonce tvrdí, že se obraz Panny Marie za horkých letních dnů ve vzduchu zjevuje dodnes. Prý je stále stejný, nevaruje ani nehrozí.

Před časem se o studánku zajímal i jeden ze senzibilů, Podle jeho názoru studánka vyzařuje jakousi magickou a těžko vysvětlitelnou sílu. Jakou, to nebyl schopen říci, ale tvrdí, že celé okolí je plné pozitivní energie působící na citlivé tvory.

Chalupu malý kousek za koncem vesničky, těsně před oborou, v níž dodnes žye množství vysoké zvěře, dlouhé roky navštěvoval Bohumil Liška, šéf opery v Karlových Varech a Plzni. Vracel se sem jen proto, že se mu na Kutnohorsku líbilo?

PAVEL PÁVEK - MF Dnes 15. 8. 2001