Jak Kutná Hora o svůj orloj přišla

Pražský orloj na Staroměstském náměstí patří k samozřejmým součástem historické Prahy stejně jako chrám svaté Barbory ke Kutné Hoře. Poměrně málo známou skutečností je fakt, že Kutná Hora mívala také svůj orloj, snad i podobný tomu pražskému, protože bohatí nákladníci kutnohorských dolů se snažili téměř ve všem Praze vyrovnat.

Nejstarší zprávy o obecním orloji našel historik O. Leminger ve zbytcích nejstarší knihy počtů z roku 1375. Orloj byl umístěn na tehdejší radniční budově, která stávala v nynější Kollárově ulici. Pravděpodobně kolem roku 1499 byl přenesen do nově postavené radnice, vystavěné tehdy uprostřed dnešního Palackého náměstí, která zde stála až do roku 1770, kdy ji rozsáhlý požár zcela zničil.

Původně to byla budova velice rozsáhlá, která vedle prostor sloužících úřadu obsahovala také několik soukenických krámků, kožešnických kotců, lékárnu i některé drobnější obchůdky. Původně byla vybudována bez věžní přístavby, ale potřeba umístit orloj, přesněji řečeno věžní hodiny, si více méně tento přístavek vynutila. Stavba věže trvala od července 1644 do prosince 1666 a k úhradě stavebních nákladů byl využíván důchod místního loreckého pivovaru, což byla tehdy běžná praxe, kdykoli se jednalo o větší mimořádná vydaní. Krátce před dokončením stavebních prací, na podzim roku 1666, byla věž osazena novými hodinami. Byly dílem pražského hodináře Jana, Jiřího Mullera. Hodiny měly ukazovat do tří stran, a proto byly pořízeny tři ciferníky s pozlacenými čísly. Hodinové rafije byly zelené, zakončené zlacenými liliemi. Usazení hodin na věži bylo zakončeno zavěšením dvou cimbálů, z nichž větší ohlašoval svým temným zvukem celé hodiny, menší se pak ozýval každou čtvrthodinu. Oba tyto cimbály ulil Mikuláš z Lowenberku a za ulití dostal podle váhy zaplaceno čtyřicet pět fr. 13kr.

Slavnostní zavěšení cimbálů na radniční věž se konalo 26. října 1666 za velké účasti kutnohorských obyvatel. Pozoruhodný byl i způsob přepravy oněch cimbálů na místo samé: byly uloženy na jakési saně a dle kronikáře "několik set pacholat s velikým hlukem a chtivostí úkol vykonati, táhlo je smykem ulicí Českou až do města". Před tímto živým potahem šel průvod hudebníků a za saněmi se slavnostně ozdobenými cimbály jel průvod více než dvaceti jezdců, doprovázený jedním trubačem a dvěma bubeníky.

Po slavnostním zavěšení cimbálů na radniční věž se jedlo, pilo, hodovalo a při tom se nezapomnělo ani na ona pacholata, která vykonala kus práce, fyzicky jistě velmi náročné: byla pozvána na radnici, obdarována velkým koláčem, posypaným rýžovou kaší, perníkem a omaštěným medem. Jako honorář dostal každý na dlaň jeden nový krejcar.

Hodiny na věži sloužily k obecné spokojenosti do roku 1753, kdy bylo nutné je opravit. Velký požár Kutné Hory v roce 1770 zničil nejen řadu domů v okolí radnice, ale také radniční budovu a s ní lehl popelem i orloj. Kutná Hora tak přišla o jednu ze svých pozoruhodností, kterou se již nepodařilo nahradit. Skoda. Představa, že nejen na Staroměstském náměstí v Praze, ale i na Palackého náměstí v Kutné Hoře se každou hodinu shlukují turisté k zajímavé podívané, je víc než lákavá.

MIROSLAV ŠTROBL - MF Dnes