Co bychom měli vědět o kondičním běhu

Může být považován za velmi náročné tělesné cvičení, neboť při tomto lokomočním pohybu běžec přenáší hmotnost těla na dlouhou vzdálenost. Zatěžovány jsou při něm velké svalové skupiny nohou.

Srdeční sval, stejně jako kosterní svalstvo, vytrvalostním tréninkem sílí a mohutní. Vytrvalci mívají zvětšené srdce - což je dáno zesílením srdečních stěn, především levé komory. Vypuzující síla silnějšího srdečního svalu, takzvaný tepový objem, je větší v klidu i při zátěži. Srdce stačí vypudil do oběhu stejné množství krve při menším počtu stahů a proto je lepová frekvence pomalejší. Srdce pracuje ekonomičtěji, mezi jednotlivými stahy má více času na odpočinek, celý oběhový systém je méně namáhán. Při zátěži je pracovní kapacita celého oběhového systému vyšší, protože v časové jednotce je schopen dodávat pracujícím tkáním větší množství kyslíku a živin. Po skončení záleže je pak návrat ke klidovým hodnotám rychlejší.

Působením vytrvalostního běhu se snižuje krevní tlak. Mění se struktura cévních stěn, zvyšuje se jejich elastičnost a průchodnost. V klidu a při standardní zátěži je systolický krevní tlak nižší a tím se snižují i nároky na práci srdečního svalu. Normalizace krevního tlaku po zátěži je rychlejší. Vytrvalostní běh se osvědčuje jako účinný prostředek pro normalizaci hypertenze (předákové nemoci).

Prokrvení srdečního svalu se dík kondičnímu běhu zlepšuje. Vytrvalostním tréninkem dochází k rozšíření věnčitých (koronárních) tepen a tím je usnadněn přívod kyslíku do srdečního svalu. Při zátěži dostává srdeční sval více kyslíku, ale jeho spotřeba je přitom menší.

Zvětšuje se celkové množství krve a množství červených krvinek, tím se zvyšují oxidační možnosti organismu. Likvidace kyseliny mléčné jako odpadového produktu svalové činnosti je rychlejší a tak je oddálen nástup únavy. Vlivem vytrvalostního tréninku dochází i ke snížení krevní srážlivosti (antitrobotický efekt). Distribuce krve při zátěži je výhodnější. Potřebné množství krve a kyslíku v pracujícím svalu je menší a proto je větší podíl krve k dispozici ostatním tělesným orgánům - např. pro odvádění tepla z kůže.

Vitální kapacita plic je u vytrvalců větší, dýchací svalstvo silnější. Do plic je možno načerpat větší objem vzduchu a z něho odčerpat větší množství kyslíku do pracujících lkáni. Dýchání v klidu je hlubší, dechová frekvence pomalejší. Výměna kyslíku a kysličníku uhličnatého v plicích a tkáních je dokonalejší. Maximální kyslíková spotřeba je větší, což zvyšuje i celkovou pracovní kapacitu. Organismus je schopen zvládnout větší množství práce a před nástupem únavy pracoval déle.

Zvyšuje se kapilarizace plicní tkáně i kosterního svalstva a zlepšuje se periferní oběh. Ve svalovém průřezu je větší množství kapilár, takže jsou dány předpoklady pro účinnější oboustranný transport: Více kyslíku a živin směrem od srdce a více kysličníku uhličitého, kyseliny mléčné a vody směrem do srdce. Výsledkem je zlepšování svalové vytrvalosti.

Přeměna laikova (tkáňový metabolismus) se vytrvalostním tréninkem aktivizuje a zkvalitňuje. Vylučování odpadových zplodin prostřednictvím plic, ledvin a kůže je intenzivnější. Zvyšuje se aktivita různých enzymů a ferentuků (cholesterolu a triglycidů) v krvi je nižší. Tím jsou sníženy možností pro ukládání tukových častíc na cévních stěnách (antisklerotický efekt). Množství cholesterolu v krvi klesá. Zvyšuje se procento lipoproteidů s vysokou hustotou, o nichž se předpokládá, že "čistí" vnitřní stěny cév a zabraňují koronární nemoci (kardioprotektivní efekt).

Vytrvalostní běh snižuje množství podkožního tuhu, zajišťuje "negativní" energetickou bilanci mezi příjmem a výdejem energie. Mění činně poměr mezi aktivní tělesnou hmotou a tukovými tkáněmi ve prospěch aktivní tělesné hmoty. Výsledkem je štíhlá "běžecká" postava. Vytrvalostní trénink reguluje a normalizuje nepřirozenou chuť k jídlu. Působí také jako svého druhu masáž zažívacích orgánů a odstraňuje zažívací potíže.

Běh zvyšuje odolnost na psychicky náročné situace. Objektivně i subjektivně se člověk stává vyrovnanější, méně agresivní.

Objektivně i subjektivně se člověk stává vyrovnanější, méně agresivní. Běháním za každého počasí ve všech ročních obdobích se zvyšuje resistence organismu proti nepříznivým povětrnostním vlivům a infekci. Vytrvalec je otužilejší, odolnější vůči onemocnění z nachlazení. Při vytrvalostním běhu se do krve vylučují přirozené endogenní opiáty-endorfiny. Odstraňují depresivní slávy, zvyšují toleranci vůči bolesti a jsou považovány za podstatu "běžecké euforie". Je známo, že běh snižuje nervové napěli a má psychosomatické relaxační účinky. Je účinným prostředkem pro odstranění vegetativní dystonie a nespavostí.

Z publikace Českomoravský FIT Kalendář