V Nebovidech hleděli vzhůru

Nebovidy
K VIDĚNÍ JE I TVRZ. Kromě krásného polabského nebe je ve vsi Nebovidy na Kolínsku k vidění mnohé, například tato bohužel se rozpadající tvrz.
FOTO: MAFA - RADEK CIHLA

Čtyři kilometry jihovýchodně od Kolína se nachází obec Nebovidy. První zmínka o ní je z roku 1268 (de Nebewige). Archeologické památky vypovídají o tom, že okolí dnešní obce, ležící v úrodné oblasti Polabí, bylo osídleno již od staršího neolitu. O značném staří obce svědčí i původně románský kostel z dvanáctého století. Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století byl goticky přestavěn, v polovině osmnáctého století pak byl zbarokizován.

Vysvětlení původu jména Nebovidy není právě snadné. O jeho možném výkladu se však již v polovině devatenáctého století zmínil farář Josef Beran v nebovidské farní kronice: "O tom, od koho neb od čeho obec to jméno Nebovidy dostala, nenalézá se nikde žádná zpráva, co se však toho jména týká, soudí někteří, aneb hádají spíše, že to jméno pochází od té okolostojíčnosti, že v tom čase, kdy se zakládala a kde vůkol a vůkol ještě mnoho lesův se bylo vynacházelo, z oudolí této vesnice nebylo nic jiného nežli nebe viděti."

I když se výklad uváděný farářem Beranem na první pohled jeví jako nepříliš přesvědčivý, nezbývá než připustit, že zřejmě není daleko od pravdy. Nebovidy totiž skutečně leží v poměrně hlubokém údolí Nebovidského potoka, lidově zvaného Nebovidka. V této souvislosti není bez zajímavosti, že místní část obce ležící směrem ke Kolínu se nazývá Hluboký DŮL.

Jméno Nebovidy bylo původně nejspíše škádlivou přezdívkou obyvatel vsi. "Nebovidé" žili v údolí, pod vysokou strání, a proto neviděli do dálky, pouze "do nebe".

Nebovidy u Kolína však u nás nejsou jedinou vsí tohoto jména. Další Nebovidy najdeme na Moravě, nedaleko Brna. I tato obec leží pod poměrně výrazným vrchem, a tudíž lze její jméno vykládat stejným způsobem.

Historické prameny svědčí o tom, že osada Nebovidy se ve třináctém století nacházela i na území pozdější pražské Malé Strany, a to v blízkosti dnešního Tyršova domu. Byla soustředěna kolem kostela svatého Vavřince u významné Česly vedoucí severojižním směrem zhruba v místech dnešní Karmelitské ulice. Poloha této zaniklé osady je rovněž velmi nápadná: tyto Nebovidy se rozkládaly pod příkrou a vysokou strání vrchu Petřína. Osada již dávno zanikla, dodnes ji však alespoň jménem připomíná Nebovidská ulice, vycházející z Maltézského náměstí.

Jižně od Rokycan leží v údolí potoka Bradavy pod strmými svahy Brd ves Hořehledy (1. doklad 1379 - Horziehledi). Její jméno má zřejmě velmi podobný původ jako Nebovidy. Patrně také vzniklo z přezdívky lidí žijících v údolí, kteří nevidí do dálky a pouze "hledí vzhůru".

PAVEL ŠTĚPÁN - MF Dnes 26. 9. 2001