Příchod epidemie černé smrti do Kutné Hory

Dnes si jen těžko umíme představit, co znamenaly morové epidemie pro středověká města. Přinejmenším byla trvalou hrozbou pro jeho obyvatele a počty obětí se v krátkém časovém období počítaly na desítky. Ani Kutné Hoře se morové epidemie nevyhýbaly a v rozpětí 14. až počátku 18. století najdeme v místních kronikách sedmnáct záznamů o tragických následcích moru ve městě.

Znamení

V jedné z kutnohorských pověstí je uváděno, že před každou morovou ránou, která se k městu blížila, se objevovala podivná znamení, jako předzvěst blížící se tragédie.

Tak na počátku 17. století se prý nad městem objevil jednou vpodvečer podivný mrak, který se vynořil nad vrchem Kank a letěl přes město. V zapadajícím slunci se barva mraku měnila v podivných duhových barvách, které si přihlížející lid nedovedl vysvětlit.

Když podivný mrak přelétal nad rynkem, dalo se rozpoznat, že onen mrak jsou vlastně obrovské houfy much, z nichž některé padaly k zemi. Lidé je sbírali a divili se jejich zvláštním měňavým barvám. Vtom přes náměstí kráčela jedna stará žena, která měla mezi místními obyvateli pověst čarodějnice. Ta také zdvihla několik much a k davu přihlížejících pronesla následující proroctví: "Tyhle podivné mouchy znamenají, že bude vojna, bude zle, povstane mor a vše hladem pomře." Ochrana

Podivné proroctví se rychle šířilo městem. Lidé zakrývali studny, aby je uchránili před sírou, která prý bude padat z nebe a snažili se všemi možnými prostředky ochránit sebe i své blízké před blížící se katastrofou. Ustrašení obyvatelé obrátili svůj hněv proti staré ženě, kterou vpodvečer vyvlekli z jejího obydlí, vyvedli ji za město do Sklenářova dolíku a tam ji jako čarodějnici upálili na hranici.

Epidemie

Ale ani tento hrůzný akt pomsty neochránil město před blížící se tragédií. Nedlouho nato se na obloze ukázalo nové znamení v podobě kříže, zakrývající měsíc.

Krátce na to, v roce 1625, se Kutná Hora stala obětí rozsáhlé morové epidemie, která si ve své vrcholné fázi vybrala za jedinou neděli krutou daň v podobě pětadvaceti životů.

MIROSLAV ŠTROBL - MF Dnes 18. 1. 2002