Vroubky Zlé Mandy

Na počátku 17. století získal představitel významného šlechtického rodu Jan Rudolf Trčka z Lípy malebný zámeček v Kounicích u Českého Brodu. Nastěhoval se do jeho komnat se svou manželkou Marií Magdalénou z Lobkovic.

Na rozdíl od Rudolfa, který byl velký lidumil, měla jeho žena Magdaléna vřelý vztah pouze k rodinnému majetku, který rozmnožovala zejména na úkor poddaných. Ti ji z vděčností přezdívali Zlá Manda. Bylli Rudolf přítomen, snažil se mírnit důsledky manželčina hospodaření, ale jen vytáhl z panství paty, už se vedlo poddaným zle. Jednoho dne si ho císař pozval do Vídně, aby nějaký čas plnil důležitou funkci u dvora. Trčka se tedy vydal na cestu a přenechal vládu nad rozlehlým panstvím Magdaléně.

A Zlá Manda dlouho nelenila a hned vyhlásila nové daně, odvody a dávky. A venkované platili, platili a platili. Tak ubíhaly měsíce i roky. Poddaným nezbýval už ani groš, a tak se museli u zámecké paní zadlužit. Protože byli dlužníci vesměs negramotní, přikázala Magdaléna svým úředníkům vydávat jako dlužní úpisy dřevěné hole, do nichž se místo záznamu o dluhu vyrývaly vruby. Vždy na sv. Jiří je pak museli poddaní jít na zámek ukázat úředníkům, kteří jim často a rádi přidali na dřevo další vroubek. Sedláci reptali, ale nadarmo.

Ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až vám spadne do studně. Jednoho dne se v Kounicích nečekaně objevil zámecký pán, vracející se z císařských služeb. A náhodou bylo zrovna sv. Jiří a na kounický zámek se scházeli dlužníci se svými vroubkatými holemi. Někteří je dokonce vezli i na vozech. Trčka se tomuto sběhu lidu s holemi velmi podivoval. Když zvěděl pravdu o hospodaření své ženy, přikázal sedlákům všechny dlužné hole složit na nádvoří a sám pak hromadu zapálil. Tak shořely hole a s nimi i dluhy, za což mu lid až do smrti blahořečil.

Po Zlé Mandě a jejích holích tak zbylo už jen rčení "mít u někoho vroubek", které se i bez zářezů používá dodnes.

MARTIN DRAHOVZAL - MF Dnes