Karel z Lichtenštejna si hleděl svého prospěchu

Velké společenské konflikty a změny v hierarchii moci mívají své padlé i vítěze. Ti, kteří se v těchto kalných a nebezpečných vodách pohybují mrštně jako štiky, dosahují pak nebývalého vlivu i majetku. Kníže Karel z Lichtenštejna (1569 -1627) byl jedním z nich, a proto se také mohl stát novým majitelem panství Kostelec nad Černými lesy.

Starý šlechtický rod Lichtenštejnů, původem ze Štýrska, se koncem 16. století zakoupil na Moravě. Karel se stal výhodným sňatkem s Annou Alžbětou, dcerou posledního pána z Boskovic (s její sestrou se oženil Karlův bratr Maxmilián) dědicem řady boskovických statků. Přestože pocházel z protestantské rodiny, roku 1599 vycítil potřebu doby a z politických důvodů přestoupil ke katolictví. Obdobně konvertovali i jeho bratři.

Karel rychle stoupal na žebříčku zemských a císařských úřadů. Zavázal si dokonce císaře Rudolfa O., ale pak byl odsunut a přešel do opozice, kde podporoval císařova bratra, budoucího panovníka Matyáše. Ten mu za jeho služby nezůstal dlužen, roku 1608 Karel obdržel knížecí titul a o šest let později dědičný titul vévody opavského (k tomu v roce 1622 připojil i titul vévody krnovského).

Vrchol jeho vzestupu však přichází po bitvě na Bílé hoře (8.11. 1620). Za stavovského povstání se Karel z Lichtenštejna nejdříve choval obojetně, ale nakonec uprchl do Vídně a postavil se na císařskou stranu. Získal si důvěru Ferdinanda O. a od 17. listopadu1620 spravoval obsazené Čechy, což, také ve svých důsledcích znamenalo řízení vojenské okupace země, potrestání odbojníků a zahájení rekatolizace obyvatelstva. Lichtenštejn nebyl fanatikem, ale realisticky plnil vůli císaře. Pod jeho režií se musela odehrát staroměstská poprava a byl rozsáhle konfiskován majetek vzbouřenců. Ovšem Karel vždy uvažoval zištně a hleděl si svého prospěchu. V tomto duchu podpořil vznik mincovního konsorcia, které mělo pomoci řešit finanční problémy, především obstarat prostředky na žold pro vojsko. Výsledek byl ale tristní. Účastníci konsorcia, včetně Karla, se nebývalé obohatili, avšak ražba znehodnocené mince vyvolala ke konci roku 1623 státní bankrot. Karlovi z Lichtenštejna se dostávalo pevné opory u císařského dvora, a proto mohl 21. ledna 1623 koupit od Albrechta z Valdštejna smiřická panství Kostelec nad Černými lesy, Uhříněves, Škvorec a Chřenice za 700 000 zlatých. Ještě v témže roce zaokrouhlil nově získaný majetek koupi dalších konfiskátů Plaňan, Nupak a jiných statků v okolí. Na transakci s Albrechtem z Valdštejna, s dravcem ještě větších ambic, nás upoutá, že Lichtenštejn za ni zaplatil nejvýše asi 233 000 zlatých a to samozřejmě ve znehodnocené minci. Ostatek mu Valdštejn odpustil jako úplatek, neboť potřeboval jeho podporu, aby získal větší díl z bývalého smiřického majetku a také i další konfiskáty.

LADISLAV JOUZA - MF Dnes 3. 4. 2001