O kutnohorských bránách

Jako každé významné středověké město měla i Kutná Hora své hradby a opevnění, které ji chránily v dobách vojenského nebezpečí před útočníkem. Souvislé pásmo obranných hradeb bylo přerušováno pouze vstupními branami. Kutná Hora měla tyto brány čtyři: Čáslavskou, Klášterskou, Kouřimskou a Kolínskou. Takto koncipovaný obranný systém pocházel z roku 1307 jako reakce na nekompromisní požadavek říšskoněmeckého císaře Albrechta Habsburského, který v roce 1304 žádal zastavení kutnohorských dolů nebo pravidelné odvádění 80 000 hřiven stříbra. To se samozřejmě kutnohorským nelíbilo, a tak na obranu proti arogantnímu Albrechtovi své místy dosud dřevěné opevnění zdokonalili a doplnili o řádné městské fortifikace se čtyřmi uvedenými branami.

Nejzřetelnější stopy dosud najdeme po Kouřimské bráně, z níž se zachovala fortifikační věž v zadním traktu bývalého hostince U Musilů na horním konci Husovy ulice. Brána byla definitivně dokončena v roce 1409, ale jak upadal postupně význam městských hradeb, v roce 1813 se zřítila, a tak na onom místě najdeme již jenom stopy po bývalé linii hradeb.

Nejvýstavnější branou byla Čáslavská. Stával za ní kostel sv. Kříže, který sloužil městskému špitálu. Hned za Čáslavskou branou stávalo místo nejpochmurnější - městské popraviště.

V blízkosti bývalé Kolínské brány stával kostel sv. Bartoloměje, z něhož je dodnes patrná věž, na níž navazuje budova současného ústavu pro mentálně postižené. V roce 1621 byla na tuto bránu umístěna do železné mříže hlava popraveného Jana Šultyse a zůstala zde - vlastně její pozůstatky - až do roku 1724. Průchod touto branou asi nepatřil k nejpříjemnějším zážitkům. Místo za branou pak bývalo v 19. století střelnicí místního střeleckého spolku.

V roce 1490 byla dokončena brána Klášterská. V druhé polovině 17. století byla, přestavěna do barokní podoby a její osud byl rovněž zpečetěn v 19. století.

Poněkud kuriózní brankou byla tzv. katova branka. Dodnes je patrná po levé straně zdi v Ruthardské uličce směrem od Hrádku. Její název napovídá, komu byla určena. Městský kat měl tedy nejen vlastní přístup do města, ale míval v kostelech vyhrazenu i lavici a pokud jde o jeho obydlí, stávalo za městskými hradbami, přesněji řečeno v místech dnešního městského nádraží, proti známé restauraci Na růžku.

Význam pevných městských hradeb samozřejmě upadal s vývojem vojenské techniky a postupně se stávaly brzdou rozvoje města, které se rozrůstalo i za hrnice obranných zdí. Souvislejší pozůstatky městského opevnění včetně základů fortifikací dnes vidíme podél silnice Legionářů proti klášteru Voršilek a podél tzv. nové silnice, v zadní části zahrady sociálního ústavu jsou patrné pozůstatky městského příkopu, za nímž se kdysi vypínaly hradby.

Dnešní návštěvník Kutné Hory má možnost vstoupit do města z mnoha míst, aniž by byl omezován systémem hradeb, či bran, které se na noc samozřemě zamykaly. A je tady vítán v každou denní i noční hodinu.

MIROSLAV ŠTROBL - MF Dnes 13. 2. 2001