Z historie Kutné Hory

Původně hornická osada z druhé poloviny 13. století založená kolem stříbrných dolů na říčkou Vrchlicí při staré cestě spojující Prahu s jihovýchodními ''Čechami. Roku 1318 povýšena na královské města Rozrůstá se o mincovnu Vlašský dvůr, první svatyni se špitálem, šlechtický dvůr Hrádek vklíněný do , jižního opevnění města a další svatyně, mezi nimi i o děkanský kostel svatého Jakuba. Koncem 14. století upadá těžba, ačkoliv Václav IV. buduje ve Vlašském dvoře nový palác. Obnovu těžby v dolech poničených roku 1424 husity umožňuje až nová technika dosahující větších hloubek. Koncem 15. století za bojů havířů s bohatými patriciji dosahuje těžba v Kutné Hoře svého vrcholu, město se rozšiřuje, opevňuje, vzniká nová radnice, velkolepá katedrála svaté Barbory, měšťanské domy, kašny. Kutná Hora se stává druhým městem Čech, hned po Praze. Však již v polovině 16. století objevem nových zdroji? drahých kovů její význam upadá a doba pobělohorská tento úpadek postupně zvyšuje, Jedinými stavebními počiny jsou kláštery jezuitů v 17. století, voršilek ve století osmnáctém a kostel svatého Jana. Barokizace vlastního místa je druhořadá, 19. století zbavuje město mnoha středověkých památek - například gotických hradebních věží, zasahuje i Vlašský dvůr a zčásti i chrám svaté Barbory. Přesto si město zachovalo svou starobylou krásu a bylo zařazeno jako městská památková rezervace v roce 1995 na seznam UNESCO.

Reliéf Jaroslav Vrchlický Gotická kašna Matyáše Rejska a české groše
Skalní reliéf připomíná procházky Jaroslava Vrchlického údolím říčky, která nese jeho jméno Gotická kašna Matyáše Rejska a české groše z 14. století ražené v Kutné Hoře za vlády Václava IV.

Založení Kutné Hory

Na počátku byl podle pověsti cisterciácký klášter v Sedlci, založený roku 1148 Miroslavem z Markvartic na místě, kde měl vidění odpočívající biskup Daniel, správce pražské diecéze. Svědci potvrdili,že spatřili, jak do jeho úst vlétl bílý ptáček- anděl a po chvíli znovu vylétl. Osvícený biskup nařídil na tom místě postavit klášter. Mnich Antonín z tohoto kláštera pak nedaleko něj objevil tři stříbrné pruty vyčnívající ze země a pospíchal o nálezu zpravit opata. Aby místo znovu nalezl, ale přitom skryl, zahalil je svou kutnou. Zde je prý základ jména města - Kutná Hora.

kostel sv. Jakuba
Děkanský kostel sv. Jakuba - kresba Martina Koželuhová

Cesta do Kutné Hory

Rychlíkem z Prahy se dopravíme do stanice Kutná Hora - hlavní nádraží zhruba za hodinu. Pro cestu do města však musíme přestoupit na motorový vlak, neboť je vzdáleno ještě asi 3 km. Citlivě rekonstruované historické centrum nás vtáhne do středověké atmosféry a nechá zapomenout na panelákové buňky na periferii. Důkladné značení tras nás provede po všech nejzajímavějších místech tohoto "stříbrokopeckého města". Kutná Hora však sloužila i jako zázemí různým alchymistům. V patnáctém století zde například zakoupil dům syn krále Jiřího z Poděbrad Hynek, kníže Minsterberský, a nechal si v jeho věži zřídit alchymistickou dílnu. Dům stojící na dnešním Palackého náměstí, od té doby zvaný Miristerberský nebo Knížecí, je vyzdoben hermetickými ornamenty a pojí se k němu pověst o ukrytém pokladu. V 17. století se zde kopalo, ale ve sklepě byla nalezena pouze prázdná skrýš. Sám císař Rudolf II., ovlivněn svými alchymisty, nařídil listem z 5. 2. 1608 kutnohorským konšelům aby "... něco mechu, který na místech popravištních, obzvláště na lebkách lidských roste, k rukám vrchního hejtmana odeslali...". Alchymii zde praktikovali i mincmistři. Například Lazar Ercker, který vydal v době svého působení v Kutné Hoře Knihu o prubéřství (1574), kde bylo popsáno zkoušení rud a výrobní postupy. Kniha se dočkala v průběhu dalších 150 let sedmi německých, tří anglických a jednoho holandského vydání.

Z Vlašského dvora, kde mincmistři pobývali, dnes vyjíždí svatební kočáry a bránu hlídá socha prezidenta Masaryka s dlouhým výčtem svých četných zničení a zpětných obnovení vyrytým na podstavci. Jen pověst připomíná krvavé srážky vlašských zlatníků s kutnohorskými havíři: každou půlnoc se ve Vlašském dvoře sám od sebe rozezněl stříbrný zvonek na památku zavraždění Vlachů havíři a Ve vichřici, která pravidelně následovala, se zjevovaly jejich přízraky pátrající po ztraceném zlatě.

Kolem kamenné vodní nádrže od Matyáše Rejska přes Kamenný dům, jeden z nejcennějších měšťanských domů z 15. století v Čechách s bohatě zdobeným průčelím, kde je v současné době muzeum, sklouzneme do další místní pověsti. Přicházíme totiž k právě opravovanému klášteru voršilek s přízrakem bílé paní, která se v noci zjevovala, když v klášteře někdo zemřel, a procházela se po chodbách za zvuků posvátné písně. Také se říkalo, že její zjevení přináší smrt.

Chrám svaté Barbory, unikátní dílo pozdně gotické architektury s jedinečnými malbami z 15. století, je dominantou Kutné Hory. O jejích nástěnných malbách koluje také hodně pověstí, o nedalekém vrchu Kaňku, v němž byly kutnohorské doly na stříbro, však jenom jedna. O místních jámách se věřilo, že jsou obývány dably. Později je ze zatopených chodeb vyhnala voda a oni o půlnoci pravidelně létali kolem města. Jako památka na ně dodnes zůstala osada Čertovka. Nejznámějším dolem ve městě byl Osel, později také zatopený. Ve městě se říkalo: "Dokud bude Osel řváti, Kutná Hora bude státi."

Kutná Hora stojí a výkřiky obdivu, které se ozvěnou odrážejí od průčelí měšťanských domů, patří většinou japonským a německým turistům. Místní měli kdysi lidový název této ozvěny. Pojmenovali jí Hejkadlo hejkalovo a vztahovala se k ní pověst o lakomci, který nechal zemřít svou zraněnou ženu ve sklepě. Z podzemí bylo slyšet nářek a později si tak zvykli prý pokřikovat i kolemjdoucí.

chrám svaté Barbory kamenný dům Vlašský dvůr
Chrám svaté Barbory - patronky horníků, vystavěný koncem 14. století hutí Petra Parléře Kamenný dům s nejlépe zachovaným a bohatě zdobeným průčelím pochází z 15. století. Vlašský dvůr bývalá mincovna a časté sídlo krále Václava IV, který zde vydal Dekret kutnohorský
Zdeněk Lorenz, MF Dnes