O Kunhutě ze Šternberka

Jméno této ženy se nachází mezi prvními v nedlouhém seznamu těch, kteří se svými činy v různých dobách zasloužili o blaho obyvatel Poděbrad. Její lidumilnost dodnes připomíná prastaré přízemní stavení zvané "Kunhuta", původně středověký špitál, který Kunhuta ze Šternberka založila v roce 1444. Špitál po staletí sloužil místním nemocným a chudým, až byl ve dvacátých letech 20. století zrušen a tato budova předána sousednímu muzeu k depozitárním účelům. Kromě toho tehdy Kunhuta v Poděbradech založila nadaci na vychovávání mládeže, na stavbu školy, na vychování vězňů a na právního posla.

Kunhuta ze Šternberka byla první manželkou Jiřího z Poděbrad. Pocházela z východočeské větve Šternberků zv. Holických. Kunhutin strýc, Aleš Holický ze Šternberka, spolu s Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna byl přední osobností východočeských landtridů. Jiří pak sňatkem s Kunhutou uzavřel triumvirát nejmocnějších mužů, kteří v té době určovali politiku celých východních Čech. Navíc příbuzensky se spojily dva starobylé a mocné panské rody, blízké si nejen sousedstvím, ale i smýšlením. Vždyť i Kunhutin otec, Smil Holický ze Šternberka, byl velkým přívržencem husitství.

Kunhuta se narodila na šternberském Konopišti 18. listopadu 1425. Na Poděbrady se dostala asi v roce 1441 jako šestnáctiletá nevěsta. Ženichovi tehdy bylo jedenadvacet let. Jejich manželství trvalo osm let a bylo doslova velmi plodné narodilo se jim celkem 7 dětí a z toho dospělého věku se dožili synové Boček, Viktorin, Jindřich a dcery Kunhuta, Kateřina a Zdenka. Porod posledních dvojčat Kateřiny a Zdenky byl pravděpodobně příčinou předčasné Kunhutiny smrti.

Když čtyřiadvacetiletá Kunhuta zemřela na poděbradském hradě, byla pochována v hrobce, dosud neobjevené, pod podlahou farního kostela Povýšení sv. Kříže, Jediným svědectvím o tom je pozdější opis náhrobního kamene na černé dřevěné desce, asi ze staré kostelní lavice, který visí v čele pravé chrámové lodi. Byl pořízen v roce 1779 podle původní náhrobní desky, na níž byl v té době ještě čitelný latinský text. V českém překladu zní: "Roku 1449 14. dne října zemřela urozená paní, paní Kuňka ze Šternberka, manželka urozeného pána, pana Jiřího z Kunštátu a z Poděbrad, pana gubernátora země České zde pohřbena. Modlete se za duši k bohu." Česky ještě připsáno: "Byla jest chudých máti, milovala vše dobré. Pomni: Erka Kuňka Šternberg".

Poděbradský lékárník a historiograf Jan Heliích pátral v roce 1894, kdy se do kostela dávala nová cementová podlaha, po Kunhutíně hrobce v místech, kde býval v podlaze osazen její náhrobní kámen. Přestože nechal kopat do dvoumetrové hloubky, žádnou pohřební komoru nenalezl. Náhrobník byl při této příležitosti vyjmut z podlahy a určen k opravě. Řadu let stál omšelý a zcela nečitelný vedle sakristie, až se někdy za I. světové války ztratil. Heliích potom usoudil, že hrobka, otevřená podle bezpečné zprávy v roce 1779, existuje, ale v protější chrámové lodi, kde nebylo kopáno. A tak místo posledního odpočinku a v něm "čisté bílé kosti" středověké dobrodějky města v klidu čekají na svého objevitele.

JANA HRABĚTOVA - MF Dnes 4. 6. 2001