Hrad Kostelec měl smolný osud

ZBOŘENÝ KOSTELEC

Dvakrát zbořený hrad Kostelec se tyčil na skalnatém vrchu nad řekou Sázavou chráněn hlubokým údolím Kamenického potoka, jenž pod hradem vtéká do Sázavy. Na příkré skále nad soutokem se zachoval zbytek okrouhlé předsunuté hlásky a o něco výše nad ní trosky paláce a plášťové zdi se třemi opěrnými pilíři.

Hrad byl založen někdy na počátku 14. století a patřil ke královské komoře. Jako první držitel se zde připomíná roku 1341 Oldřich z Valdeka, který získal Kostelec do zástavy od krále Jana Lucemburského.

Roku 1357 změnil hrad zástavního majitele a od roku 1369 se na něm uvádí magdeburský purkrabí Jan z Hardeka se svou ženou Lenou, dcerou saského knížete Rudolfa, příbuznou Karla IV.

Na přelomu 14. a 15. století vystřídal hrad několik majitelů, kteří se navíc o svá zástavní práva na Kostelec soudili. Od roku 1411 vládl na hradě oblíbenec Václava IV. a nejvyšší lovci Jan Sádlo ze Smilkova, popravený bez soudu z podnětu Jana Zelivského roku 1421 na pražské radnici.

Jeho syn Jan prodal hrad kolem roku 1443 Kunešovi Rozkošovi z Dube. Tento přísně katolický pán patřil k odpůrcům Jiřího z Poděbrad. Proto byl roku 1450 na Kostelci obležen a dobyt Jiříkovým vojskem.

Pobořený hrad obnovil nový majitel, Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který se však později postavil se zelenohorskou jednotou také proti králi. A tak roku 1467 znovu dobylo a rozbořilo Kostelec královské vojsko. K jeho obnově již nedošlo.

Trosky hradu Kostelec se rozkládají nad sázavským údolím poblíž města Týnec nad Sázavou.

Z VALDEKA

Nejstarší vyobrazení .erbu sviní (kanci) hlavy nalezneme na pečeti z roku 1269 patřící Oldřichu Zajícovi z Valdeka, pražskému purkrabí, zakladateli hradu Valdek, který je pokládán za předka pánů z Valdeka a Zajíců z Hazmburka.

Zajícové z Valdeka měli stejný erb jako Zajícové z Hazmburka, až na to, Že pole pod kanci hlavou bylo stříbrné. Rod pánů z Valdeka sídlící na různých hradech v Podbrdsku a Vltavsku se podle sídel psal z Utne, z Kostelce (Zbořeného), z Lešan a z Drahlína.

Z HARDEKA (Hardegg)

Po dolnorakouském hradu a městečku Hardegg, ležícím na rakousko-moravském pomezí, se psaly dva šlechtické rody, které sídlily též na statcích v Čechách a na Moravě.

Předek prvního z nich, Pertolt, vyženil Hardegg a roku 1278 jej obdržel v léno. Jeho potomek Purkart byl hofmistrem českého královského dvora. Jeho bratr Jan byl spřízněn s Habsburky a Lucemburky a Karel IV., který jej nazýval svým sestřencem, mu udělil v léno roku 1360 hrad Kostelec nad Sázavou a několik statků na Rakovnicku.

Další rozsáhlé državy vlastnil rod od pol. 14. Století na Znojemsku. Poslední člen rodu Michal držel do roku 1462 v zástavě hrad Rožmberk. Král Jiří jej nazýval svým švagrem. Jím roku 1483 starý hraběcí rod vymřel.

SÁDLO ZE SMILKOVA

Vladycký rod ze Smilkova u Votic, stejné krve s pány z Miličína. Jan, důvěrník Václava IV., byl v letech 1417-1419 nejvyšším královským lovčím. Byl přívržencem Jana Husa, avšak později protivníkem radikálních husitů. Pro podezření ze zrady byl roku 1421 z podnětu Jana Želivského bez soudu sťat na pražské radnici. Jeho synem Janem, stoupencem Jiřího z Poděbrad, rod vyhasl.

MILAN MYSLIVEČEK - MF Dnes 29. 8. 2001
Kostelec
Zbořeny Kostelec na kresbě Edv. Herolda z roku 1872
REPRO: ARCHIV AUTORA

Erby
Erby rodů (zleva): z Valdeka, z Hardeka, Sádlo ze Smilkova, z Dubé, ze Šternberka