Kostel krásný a záhadný

Jakub - Téměř uprostřed rozlehlé návsi obce Jakub u Kutné Hory, obehnán masivní zdí z lomového kamene, stojí starobylý kostel. Nese jméno prvního patrona horníků svátého Jakuba. Letos byla dokončena po třech letech jeho celková rekonstrukce spojená s co nejvěrnějším uvedením do původního stavu. To proto, že jde o jednu z nejcennějších románských staveb na. uzemí České republiky.

"Náklady na opravu činily více než tři miliony korun. Ministerstvo kultury poskytlo z programu záchrany architektonického dědictví dva a čtvrt milionu korun, o zbytek se podělily okresní úřad, městský úřad a katolická církev," říká Karel Koubský ze sedlecké farnosti. "Lidé mají někdy zkreslené představy o bohatství církve. Její majetek je však převážně v kulturních památkách. Prodat sochu nebo obraz v milionové hodnotě, abychom získali peníze na opravu střechy, není dost dobře možné."

Kosle neužívaný pro náboženské účely bude vybaven exponáty ukazujícími jeho dávnou i záhadnou minulost. Vysvěcen byl v roce 1165. Sotvakdo by si troufl rok určit naprosto přesně. V roce 1846 byl však v románské tribuně prorážen otvor pro varhany a zedníci náhodou objevili zazděnou olověnou schránku ukrývající listinu o vysvěcení nového chrámu. Dodnes zachovaný pergamen zdobí podpisy přítomných osobností, mimo jiné krále Vladislava II., jeho manželky Judity a třináctého biskupa pražského Daniela. Proč byla hlava státu a nejvyšší představitel církve u svěcení, se můžeme pouze domýšlet. Názor, že kvůli donátorce, paní Marii, patrně neobstojí. Její manžel Slavibor byl totiž aktivním účastníkem bojů proti králi.

Proč chrám na místě tak dokonale nevýznamném, jako byla vesnička Jakub? Souvislost s nedalekými ložisky stříbrné rudy se nabízí sama, ale ta byla pod Tříhřbetou horou objevena až kolem roku 1260.

Tajemství skrývá i sochařská výzdoba. Jižní část exteriéru krášlí četné figurální reliéfy. Proč je jich tolik, když románský sloh byl na venkovní plastiky vcelku skoupý? A odkud pocházejí? Materiál je patrně stejný, ale nejméně jedna postava je rozměrově přizpůsobena, aby sena místo vůbec vešla. Meč ve vztyčené paži má viditelně zkrácený. Podle znalců dějin umění by mohla být z Francie.

Kámen používaný na stavbu je žlutý pískovec, část ozdobných prvků je z kamene červeného: V širokém kraji takový materiál není, jedině snad ložiska Nučického pískovce vzdálená pěkných pár kilometrů.

Kostel svatého Jakuba přečkal husitské války. Proč právě on přežil žhářské a loupeživé výpady proti všemu katolickému? Jako jedna z mála nepoškozených předhusitských památek ukazuje ve vnitřních prostorách širokou škálu výzdoby stěn. Od strohé románské přes gotickou až po současnou. Fresky umožňují poznat práci starých umělců, zachovaly se i hrudkou psané poznámky dávných architektů, jejich náčrtky na klenbách.

Uprostřed zábradlí tribuny jsou celodřevěné varhany, jejichž renovace pomalu končí. Jen díly, které není možné opravit, nahrazují nové, vytvořené dobovými technickými postupy. Krásná akustika románského chrámu, jeho působivé prostředí a omlazené varhany naznačují další možnosti využití vzácné památky. Koncerty i další kulturní pořady by jen podtrhly a zdůraznily tichou krásu tajemné minulosti.

PAVEL PÁVEK - MF Dnes 17. 7. 2001