O městském znaku (časově nezařazeno)

Někdy na sklonku 18. století vznikla krátká veršovaná kronika historie města a jemu postupně udělovaných privilegií. Její dějepisná hodnota není příliš velká a jsou v ní často udávány zcela fantastické letopočty. Přesto zaslouží toto česky psané dílko pozornost kolínských patriotů.

V první části hovořila kronika o založení města a zmiňovala přitom mylně krále Vratislava II. Ten byl ve fantazii lidového veršotepce z 19. století prý i tvůrcem městského znaku.

Kolínskou obec tentýž král
poctivým erbem daroval:
větší, menší pečeť míti,
těmi věci své říditi.
Ve zdech městských stojí brána,
majíc vrata otevřena,
oboustranně vyzdvižené
jsou dvě věže sobě rovné.
Uprostřed věž v štítu modrém,
bílý lev s dvojím ocasem.
Ten erb města Ferdinand král
ve čtyřech stech létech
(když se stal mord purgmistra, pečeť menší
ztracena) učinil jest větší,
přidal nad dvě věže a lva
spojené hrdly draky dva.

Kníže a první český král Vratislav II. (vládl v letech 1061 -1088) Kolínu jeho osobitý znak rozhodně nedal. Kdo tak učinil, se neví, ale předpokládá se, že první kolonisté budoucího města ho přinesli s sebou, případně ho získali snad v době Přemysla Otakara II.

První zachovaná listina, na kterou Kolínští otiskli svou pečeť, řeší spor kolínských a čáslavských měšťanů ohledně užívání kutacích práv na stříbro nalezené v místech budoucí Kutné Hory, pochází ze 14. listopadu 1289. Bohužel obě pečetě k ní kdysi přivěšené vzaly v minulosti za své. Proto pochází první zachovalý exemplář až z listiny z 9. srpna roku 1350.

Kolín jako velké královské město užíval hned dvou pečetí, přičemž otiskem té větší se opatřovaly jen důležité listiny, a dodnes patří (s průměrem 7,2 cm) mezi největší pečeti na území České republiky. Jí se ověřovaly městské listiny až do 18. století. Tzv. Malá pečeť (obrázek vlevo dole) byla ze stříbra, pocházela z první poloviny 14. století a byla opatřena řetězem ze stejného kovu, zřejmě aby mohla být nošena kolem krku. Má průměr 5 cm a opatřovaly se jí až do 18. století listiny menší důležitosti. Kolínský znak na velké pečeti (dole) ještě neobsahuje bránu uprostřed hradební zdi a také věže umístěné po stranách nemají známé špičaté střechy. Na velkém modrém štítu se ale už skví bílý dvouocasý lev a nad ním proplétají hlavu dva baziliškové. Vyobrazení na Malé pečeti se ale už blíží té podobě, jakou známe dnes.

Literátova poznámka, že dva draky přidal nad věže císař Ferdinand I., je pomýlená, protože tato bájná zvířata byla na městském znaku už tři století před nechvalně známým Habsburkem.

Jak si Kolínští vážili svých pečetí, dokládá i historka o vraždě kolínského purkmistra, mylně vsazená do doby císaře Ferdinanda I. (tedy do 16. století), která se ve skutečnosti udála o půl století dříve. Purkmistr Jindřich Saterna, jinak taky zvaný Satyáš, byl nalezen zavražděný ve svém domě v ulici k nové bráně (Pražská ulice čp. 5). Přitom se ztratily 104 kopy míšeňských grošů a také malá stříbrná pečeť, kterou měl Saterna na opatrování a podle zavedeného zvyku ji nosil kolem krku. Městští radní z toho byli celí špatní a dlouze přemýšleli, co udělají, až po týdnu některou otevřenou hlavu napadlo udělat v domě bývalého purkmistra důkladnou prohlídku. Pátrání bylo nakonec úspěšné a vzácná pečeť byla nalezena v koutě domovního dvora, kam ji zřejmě pachatel pohodil. Zároveň ale konšelé objevili v posteli úkryt s 222 zlaťáky a 11 kopami stříbrných grošů. Byly to soukromé Saternovy peníze, ale městští radní nepatřili k výlupkům ctnosti a rozhodli těmito penězi zaplatit ztrátu. A tak označili bývalého purkmistra za "nepilného a všetečného", kterému se celé neštěstí stalo pro jeho vlastní neopatrnost a nestatečnost. A za to měl posmrtně nahradit obci způsobenou škodu. A tak nalezené peníze putovaly do městské pokladny a možná i do pokladniček některých ctihodných otců města, kteří za to "Pána Boha chválili, že jim dáti ráčil k penězům přijíti a tak vší obci zármutku a starosti umenšiti".

text Martin Drahovzal
Znak města Kolín
Kolínský znak