O kolínském hradu

Dominantou většiny měst je vedle majestátního kostela také hrad či zámek. I Kolín má, svůj zímek, ale náhodný turista jej lehce přehlédne. Už před sto lety napsal Augustin Sedláček ve svém díle: "Kolínskému zámku schází naprosto vše, co známe jako imposantní a romantické. Není tu hradeb, není tu vězí, i také ráz panského sídla ztratil nadobro." Aby také ne, když poslední století sloužil jen jako pivovar. Ale jaké byly osudy kolínského hradu v minulosti?

V místě dnešního areálu stával klášter mnichů dominikánů, který byl založen zřejmě se vznikem města před rokem 1261. Jeho obyvatelé žili v těsném sousedství Kolínských do osudného 22. dubna roku 1421. Tehdy stanulo před hradbami Kolína vojsko husitů, opojených čerstvým dobytím Českého Brodu a vypálením Klášterní Skalice. Měšťané raději sami otevřeli husitům brány města. Husité se proto omezili jen na zničení dominikánského kláštera, při kterém prý zemřel i děkan Hynek z Ronova, jak to připomíná kamenná deska umístěná na zdi děkanství proti chrámu sv. Bartoloměje.

Město dostali pod správu husitští hejtmane, z nichž poslední, Jan Čapek ze Sán, byl velitelem sirotčí jízdy od Lipan. A zřejmě již za jeho správy vzniklo v troskách kláštera první sídlo. Pevný hrad v gotickém slohu tu však nechal vybudovat až táborský kněz Bedřich ze Strážnice. Ten se stal kolínským hejtmanem spravujícím město pro táborskou stranu krátce po lipanské bitvě roku 1434. Stavitelem hradu, kterému dal Bedřich jméno Lapis refugii - Kámen útočiště (jež se však neujalo), byl mistr Petr, který ho budoval jedenáct let od roku 1438. Hrad, ačkoliv stál ve městě, byl od něho oddělen příkopem vedeným nynější Kovářskou ulicí a byl přístupný z této strany střeženou branou. V jeho držení se střídali soukromí páni i královská komora. Po roce 1556 byl přestavěn Karlem ze Žerotína na renesanční zámek. Ve druhé polovině 17.století byl třicetiletou válkou poničený zámek přestavěn částečně na pivovar. Od roku 1829 sloužil jako sídlo administrativy majitele panství Václava Veitha. Ten už si ale jako své sídlo zvolil nově vybudovaný zámeček v Býchorech.

Za posledního majitele panství Františka Horského z Horskýfeldu byla do Býchor přenesena i správa panství a pivovar byl rozšířen na celý areál. Během následujících let byly pro potřeby tohoto provozu přestavěny další budovy a zazděna i brána v torzu věže směrem k železniční zastávce. Zároveň bylo jižní křídlo přestavěno roku 1898 na restauraci a divadlo (dnešní Zámecká), které ovšem roku 1911 vyhořelo.

Se správou hradu bylo po celá staletí spojeno i vlastnictví tzv. Kolínského panství, které existovalo jako kompaktní pozemkový fond právě od dob Bedřicha ze Strážnice.

Hrad
text Martin Drahovzal