Historické nahlížení do kalendáře města Kolína

1. února 1626 odešlo 26 protestantských měšťanů kolínských i se svými rodinami do vyhnanství, protože odmítli přestoupit na katolickou víru.
2. února 1575 se v Kolíně zastavil císař Maxmilián II. cestou z Vídně do Prahy a u příležitosti této návštěvy povolil městu zvýšení mostního cla.
2. února 1892 byl pořádán v sokolovně koncert Antonína Dvořáka před jeho odjezdem do Ameriky.
2. února 1925 byla otevřena budova Obchodní akademie (dnes gymnázium).
4. února 1628 vyslali Kolínští ke královské komisi do Kouřimi poselstvo, které nahlásilo, že celá obec Kolínská přistoupila ke katolické víře a ve městě není žádných bludařů.
5. února 1624 začalo městem procházet císařské vojsko, které pak museli Kolínští příštích deset měsíců vydržovat, čímž bylo město přivedeno na mizinu.
6. února 1494 postoupil Jan z Dobřenic svůj dům, zvaný Kolerovský, městu Kolínu, aby z něho vznikla radnice.
12. února 1567 zemřela Veronika Žerotínská z Lípy, vdova po panu Karlu ze Žerotína, pánu kolínského zámku. Pochována byla vedle svého muže v příšeří chrámu sv. Bartoloměje.
14.února 1617 vypukl v Kolíně v domě čp. 94 požár, který zničil 17 domů.
15. února 1466 udělil král Jiří z Poděbrad Kolínským majestát na vybírání cla v branách za provezené zboží.
15. února 1890 se kvůli nemoci vzdal po úspěšných 22 letech funkce kolínského purkmistra Josef Formánek a byl jmenován čestným občanem města.
16. února 1890 začaly vycházet v Kolíně Polabské noviny.
18. února 1611 došlo do Kolína poselství, že vojsko Pasovských vniklo do Prahy a Kolínští jsou žádáni o pomoc, kterou vzápětí také poslali.
20. února 1625 vypukl v Kolíně mor, který se zanedlouho tak rozšířil, že nikdo nesměl opustit město.
22. února 1619 byl velkou vodou při tání ledu zničen Hrobský mlýn (pod dnešním vlakovým nádražím).
24. února 1590 zakázali konšelé, aby se o nešporách (odpoledne) v neděli a ve svátek neprodávalo pivo ani víno, protože se ve městě rozmáhá obžerství.
28. února 1588 způsobilo v Kolíně velkou hrůzu zemětřesení, "jež se ozývalo jekem hromovým, při němž skákala skla v oknech".
29. února 1864 se v Kolíně narodil básník Josef Svatopluk Machar.

1. března 1898 byla otevřena nová okresní nemocnice, postavená nákladem 150 000 zlatých.
2. března 1618 vyzvali Kouřimští všechny obyvatele Kolína, aby přistoupili k náboženskému vyznání podobojí, což katolicky smýšlející Kolínští odmítli.
2. března 1621 museli kolínští konšelé vyvěsit veřejně císařský patent, kterým jsou před zeměpanský soud v Praze poháněny všechny osoby, které po bitvě na Bílé hoře utekly ze země.
8. března 1891 přednášel v sokolovně o svých zážitcích z Afriky cestovatel Emil Holub.
9. března 1901 se zřítil kolínský jez a s ním i Radimského mlýn.
13. března 1628 byly v městských branách zesíleny stráže, aby chránily město před vpádem venkovského lidu, který se v okolí bouřil proti násilné rekatolizaci.
15. března 1628 se v Kolíně konal první dobytčí trh.
17. března 1595 strhla silná bouře část hradeb i mostu přes Labe a v okolí města spláchla veškeré osení z polí.
18. března 1926 byla otevřena nová městská Česká spořitelna, postavená podle návrhu Jindřicha Freiwalda.
19. března 1621 se ve městě usadilo na 350 vojáků pluku Albrechta z Valdštejna, které museli Kolínští vydržovat na svoje náklady celý týden.
20. března 1690 byl při lámání ledů poškozen Hrobský mlýn, který stával na místě dnešního nádraží, a od té doby se postupně rozpadával, až byl definitivně stržen při stavbě železnice v 19. století.
22. března 1645 vyměřil velitel švédského vojska generál Torstensson Kolínským pokutu 4000 dukátů, kterou na úpěnlivé prosby snížil na pouhý jeden tisíc. Téhož dne byl Švédy stržen most přes Labe a jeho dřevo naházeno do řeky.
31. března 1653 oznámila městská rada Kolína královské komoře, že ve městě zůstalo obydlených jen něco málo přes 50 domů a většina z nich je pobořena.

4. dubna 1621 přitáhlo od Soběslavi 80 jízdních Chorvatů a na čtyři dny se usadili ve městě a Kolínští je museli živit.
12. dubna 1624 bylo obyvatelům města oznámeno císařské rozhodnutí, "aby všichni nekatolíci ku katolické víře dohnáni byli a ti, kteří neuposlechnou, vyhnáni a statky jim pobrány byly".
17. dubna 1802 se v Kolíně narodil malíř a rytec Vincenz Morstadt (v dnešním Morstadtově domě "U Tří mouřenínů").
18. dubna 1899 koncertoval v Sokolovně houslový virtuos Jan Kubelík.
22. dubna 1421 byl husity vypálen klášter dominikánů, který stával (snad) na místě areálu dnešního zámku.
22. dubna 1421 byl před kouřimskou branou upálen husity kolínský děkan Hynek z Ronova
23. dubna 1559 napomenul kolínské měšťany císař Ferdinand I., aby "na židy nasahali a jim v obchodech nepřekáželi, poněvadž obývají v městě pod glejtem císařským".
23. dubna 1911 vypukl oheň v domě U Tří korun a ohrozil i okolní domy.
24. dubna 1468 - prodal král Jiří z Poděbrad mlýn Podzámecký i s věží vodárenskou svému služebníku Václavovi.
25. dubna 1622 - přitáhlo do města 700 španělských vojáků, kteří se dali několik dní živit Kolínskými.
27. dubna 1742 - vítali Kolínští císařovnu Marii Terezii, která městem projížděla na svoji korunovaci v Praze.
28. dubna 1606 - postaveny v chrámu sv. Bartoloměje velké varhany za 140 kop českých grošů.
30. dubna 1912 - zemřel kapelník a skladatel František Kmoch.

4. června roku 1391 udělil král Václav IV. Kolínu právo mílové, podle něhož bylo ve vzdálenosti jedné míle okolo města zakázáno provozování krčem a řemeslnických dílen.
4. června roku 1896 odjela Kmochova kapela v počtu třiceti dvou muzikantů na několikatýdenní koncertování do Nižního Novgorodu v Rusku.
6. června roku 1609 četl kolínský primas Cyprian Volyňský před shromážděnou obcí list evangelických stavů, v němž byla po císaři Rudolfu II. žádána náboženská svoboda.
8. června roku 1579 vyhořelo ve městě a na předměstí na šedesát stavení.
9. června roku roku 1285 vydal král Václav II. Kolínským list, jímž slibuje městu ochranu proti stavu panskému a rytířskému
13. června roku 1667 byl položen základní kámen ke stavbě kláštera kapucínů
14. června roku 1499 začaly přívaly deště smíšeného se sněhem a kroupami, které trvaly až do konce června.
15. června roku 1556 zastavil císař Ferdinand I. za dluh 10 000 kop českých grošů Karlovi ze Žerotína "zámek kolínský s dvorem poplužním, řekou a věží vodní".
16. června roku 1363 dal císař Karel IV. Kolínu výsadu, že plavci nesmí prvních 14 dní prodávat své zboží nikomu jinému než Kolínským.
18. června roku 1757 se strhla na dohled města u Křečhoře památná "bitva u Kolína" mezi vojsky rakouské císařovny Marie Terezie a pruského krále Fridricha II. Vítězem se stali Rakušané, vedení maršálem Leopoldem Daunem.
19. června roku 1887 představily zpěvácké spolky Dobroslav a Dobromila Dvořákovo "Stabat Mater".
20. června roku 1680 vypukl v Kolíně mor, který do konce listopadu zahubil přes 500 lidí.
22. června roku 1619 nařídila obec kolínská, aby všichni obyvatelé se přihlásili k vojenské službě a snesli na radnici co nejvíce zbraní.
24. června roku 1588 koupili Kolínští Štítarský dvůr i s dědina mi, loukami a dvěma mlýny za 1975 kop českých grošů.
25. června roku 1862 byla v Kolíně založena tělocvičná jednota "Sokol".
25. června roku 1908 byla otevřena zastávka státních drah pod Sokolovnou.
27. června roku 1672 se strhla nad městem i okolím obrovská vichřice s krupobitím a zničila veškerou úrodu.
29. června roku 1873 se konala slavnost položení základního kamene ke stavbě Sokolovny.

2. července 1351 osvobodil císař Karel IV. Kolínské na tři roky od placení daní, protože bylo město předtím velice poškozeno požárem.
3. července 1734 vypukl na náměstí oheň, který se rychle rozšířil na celé město. Padlo mu za oběť 52 domů.
4. července 1875 projel Kolínem vlak s tělem posledního korunovaného českého krále Ferdinanda Dobrotivého.
6. července 1866 vtrhlo do Kolína 18 000 pruských vojáků.
11. července potvrdil král Ladislav Pohrobek všechna privilegia udělená předchozími panovníky.
12. července 1390 nařídil král Václav IV., že židé nesmějí mít na míli cesty od Kolína žádné krčmy, kovárny a masné krámy.
16. července 1606 bylo v pekelském rybníku nalezeno brnění se stříbrným pásem a zlatým jablkem, z něhož nechala městská rada vyrobit dva velké kalichy do kostela.
24. července 1796 vypukl na Kouřimském předměstí požár, který během chvíle zachvátil celé město. Během tohoto ohně shořelo 147 domů včetně kláštera, zvonice a chrámu sv. Bartoloměje a byly zničeny všechny zdejší zvony.
24 .července 1619 zuřila nad Kolínem obrovská vichřice, která zničila veškerou úrodu v okolí a ve městě odnesla střechy i komíny.
25. července 1882 byl položen základní kámen k městským jatkám na Kouřimském předměstí.
27. července 1913 byl na (dnešním Kmochově) ostrově odhalen pomník Fr.Kmocha.

1. srpna 1913 byly v okresní nemocnici nahrazeny jeptišky ošetřovatelkami z povolání.
8. srpna 1898 začalo bourání starých kasáren z 18. století, na jejichž místě stojí nová radnice.
13. srpna 1911 uspořádal letec Jan Kašpar první let "aeroplánu" v Kolíně.
22. srpna 1705 shořelo na Zálabí od blesku 22 stavení i s domácími zvířaty.
23. srpna 1618 odešlo 53 nově vyzbrojených kolínských vojínů ke krajskému pluku do Kouřimi.
24. srpna 1902 byla uspořádána velká divadelní slavnost s alegorickým průvodem, která měla přispět k postavení budovy divadla v Kolíně (bylo otevřeno až roku 1939).
25. srpna 1615 povolil Kolínským císař Maxmilián pořádání dvou koňských trhů v roce.
31. srpna 1611 se v Kolíně několik dní zdrželo uherské vojsko císaře Maxmiliána, který vytáhl proti svému bratrovi Rudolfu II.

1. září 1486 postoupil uherský král Matyáš Korvín právo na Kolín českému králi Vladislavu Jagellonskému.
2. září 1347 vyrazilo poselstvo se čtyřmi konšely v čele na korunovaci kralevice Karla IV., aby mu za město Kolín slíbili věrnost.
4. září 1427 se v Kolíně sešli spiklenci, kteří připravovali dobytí Prahy a uvedení císaře Zikmunda na český trůn. Spiknutí se nezdařilo, spiklenci i se svou čeledí v počtu 600 mužů byli v Praze pochytáni, pobiti a popraveni. Kolín jako místo, kde bylo vše dojednáno, byl husitským vůdcem Prokopem Holým označen za nepřítele kalicha a po deseti dnech byl husitskými houfy obležen. Město hájené Divišem Bořkem z Miletínka se úspěšně bránilo po celé tři měsíce. Nakonec se ale vzbouřila kolínská chudina, sympatizující s husitskými radikály, a donutila obránce vyjednat příměří. Nový hejtman Jan Rušinovský, který město přejal pod svou správu, vyhnal vzápětí všechny německé měšťany. Až do bitvy u Lipan byl pak Kolín pevnou baštou kališníků. Tuto událost připomíná i jeden z obrazů na štítě kolínské radnice.
9. září 1866 odtáhli z Kolína poslední pruští vojáci po prohrané prusko-rakouské válce a ve městě se rozmohla cholera.
11. září 1381 povolil král Václav IV. městu svobodné provozování práva "outrpného". Listina udílející Kolínu právo hrdelní byla vydána 22. srpna téhož roku. Díky němu mohlo město stíhat zločince a vynášet nad nimi soud (tzv.popravu). Město získalo toto privilegium zároveň s řadou dalších královských měst a stalo se tak středem soudního kraje kolínského, do něhož ve 14. a 15. století patřila Křečhoř, Bříství, Lošany, Kbel, Pecky, Kly, Nová Ves, Hořany, Dolany, Tři Dvory, Konárovice, Týnec, Hradišťko, Velim, Klavary, Mnichovice, Voděrady, Veltruby a zašlé vsi Licko a Popoves. Podle přeloučské listiny z roku 1261 je však zřejmé, že Kolín provozoval hrdelní právo už od dob svého založení. Král Přemysl Otakar II. v této listině totiž prohlašuje, že Přelouč dostává "všechna práva a svobody, která mají obce naše v Kolíně a Kouřimi, totiž právo, které má město Magdeburg, to jest právo trestati, a to šibenicí, stínáním, lámáním..."
13. září 1883 bylo u lihovaru zabito bleskem šest žen, a ty pak našly poslední odpočinek ve společném hrobě.
14. září 1331 nařídil král Jan Lucemburský rovnost při placení daní mezi měšťany a obyvateli kolínských předměstí.
15. září 1590 bylo v Kolíně zaznamenáno silné zemětřesení.
16. září 1896 bylo zahájeno vyučování na obchodní škole.
18. září 1843 se v Kolíně začalo se stavbou železniční dráhy z Pardubic do Prahy.
19. září 1886 byla vysvěcena obecná škola na Zálabí.
20. září 1858 byl založen věhlasný zpěváčky spolek Dobroslav.
21. září 1859 se v Kolíně narodil známý spisovatel a básník Karel Leger.
23. září 1436 projel Kolínem německý císař Zikmund Lucemburský, když se vracel z korunovace na českého krále.
27. září 1838 byl dán příkaz, aby se v Kolíně brali k učení jen čeští kandidáti učitelství.
27. září 1896 byla otevřena nová budova Občanské záložny.

1. října 1575 poslal císař Maxmilián kolínské radě list, v něm za kazoval "vekeré novoty v náboenství a veliké pokoutní schůze".
2. října 1910 byl po náročné restauraci znovu vysvěcen chrám sv. Bartoloměje.
13. října 1372 udělil Karel IV. Kolínským právo, e mohou svoje statky svobodně odkazovat komukoliv z rodiny a při nedostatku dědiců i z okruhu svých přátel.
18. října 1289 učinili Kolíntí a Čáslavtí mezi sebou narovnání vleklé pře, je vznikla ohledně stříbrných dolů u Kutné Hory.
22. října 1911 měl v Sokolovně přednáku T. G. Masaryk na téma "O drahotě a politické situaci".
23. října 1897 zmizela v noci z kolínské poty rakouská orlice a byla nahrazena otýpkou sena.
23. října 1908 byla v Kolíně zahájena Rybářská výstava, vůbec první počin tohoto druhu na českém venkově.
26. října 1869 zcela shořel kryt zvonice u chrámu sv. Bartoloměje.
27. října 1897 byl vysvěcen obecní sirotčinec v Kolíně.
31. října 1499 byl úkladně zabit kolínský purkmistr Jindřich Saterna.
31. října 1902 byl po opravě znovu vysvěcen kostel sv. Víta na Zálabí.

text Martin Drahovzal

Budova bývalé České spořitelny, která byla otevřena v březnu r. 1926

Pohled do bývalého židovského ghetta, dnešní ulice Na Hradbách