Chvojenský kostel skrýval malby

Mezi strmým Chlumem a zámkem Konopiště se vypíná jehlanová věž chvojenského kostela svatého Filipa a Jakuba, stojícího nad údolím Janovického potoka. Osamělá poloha starobylého kostelíka se hřbitovem prozrazuje bývalé středověké sídliště.

Nesouměrná a nepravidelná stavba kostela nevykazuje zvláštní stavitelský sloh, ovšem vždy poutala zájemce svými nezvykle hrubými zdmi, které místy dosahují šířky 2,4 metru. Při archeologickém průzkumu, který se uskutečnil v okolí kostela v letech 1965 - 1970, vyšlo najevo, že ještě před jeho založením tu byl dvorec v opevněném areálu, který uzavíral poměrně rozsáhlé předhradí. Ve dvorci byl patrně již v 20. letech 13. století založen tribunový kostel a jehož západní část mohla sloužit jako hlavní obytný objekt. Dosud je patrný kruhový val tohoto sídliště.

Dnešní kostel stojí v podobě, kterou dostal jednak při obnově v roce 1872 a poté v roce 1904, kdy jej v novorománském stylu upravil Josef Mocker.

Příjemné překvapení přineslo historikům odkrytí zbytků nástěnných maleb z doby kolem poloviny 14. století. Na severní straně presbytáře jsou vymalováni dva - patroni s idonátorem, na špaletě vítězného oblouku korunovace trůnící Madony, na jižní stěně lodi schéma Ptolemaiovy sluneční soustavy a dále je tady Očistec znázorněný nestvůrnou tlamou s lidskými postavami v plamenech.

Bohaté vnitřní zařízení kostela pocházelo ze zámeckých sbírek. Gotické oltáře a sošky však byly před lety odcizeny.

Na hřbitově, který se rozprostírá okolo kostela, se dochovalo jen několik železných kovaných křížů z 18. století. U hřbitovní branky je pamětní deska se jmény zde pochovaných obětí nevolnického povstání z roku 1775. Z věže je rozhled daleko do kraje

text Soňa Straková