Záhada zlatonosné Čáslavky nevyřešena

Lesy ve východním pohraničí Kutnohorska skrývají stará zlatonosná naleziště. Dalo by se možná nazvat okresním Klondikem, pomineme-li s přivřením obou očí nespornou důležitost hornické horečky v Kutné Hoře. Jenže tam se těžilo ,jen" stříbro, ale v okolí Kozohlod, Podmok či Vlkanče šlo přeci jen o zlato.

Poprvé v novodobé historii se zajímal o výskyt zlatinek v okolí potoka Čáslavky geolog a hlavně paleontolog Antonín Culek. Ten odevzdal v regionu velké množství práce, mimo jiné sestavil moderní geologickou mapu Čáslavská, vydával časopis Podoubraví, a také uspořádal sbírky hornin, nerostů i zkamenělin čáslavského městského muzea. Jenže od roku 1947, kdy Antonín Culek publikoval v časopise Národního muzea práci Rýžovalo se také na Čáslavsku zlato? nejsme se svými znalostmi o mnoho dále. Stopy jsou poněkud nejasné a nedá se podle nich mnoho věcí konkrétně určit, ačkoli máme k dispozici jistá vodítka.

Zlato se v údolí mezi obcí Podmoky a dnes již opuštěným lomem Mastná Bába rýžovalo zřejmě někdy ve třináctém století. Ještě dříve tudy vedla slavná solná anebo také zlatá Haberská stezka. Na ostrohu nad soutokem Čáslavky s Kozohlodským potokem zůstávají dodnes patrné základy malého hrádku, či spíše větší kamenné pevnůstky. K čemu mohlo toto dávno opuštěné sídlo sloužit, se můžeme jen dohadovat. Nesporné je, že největší koncentrace starých hald přeprané hlušiny, která zde zbyla po rýžovnících, jsou v údolí přímo pod zbytky hrádku.

Ani Antonín Culek či jeho následovníci z dnes již v podstatě neexistujícího kutnohorského ústavu nerostných surovin nepřišli na to, kde se u Kozohlod a v lesích poblíž Podmok zlato vzalo. Jasné slovo nedávají ani zprávy o průzkumech organizovaných v šedesátých letech minulého století tehdejším jihlavským závodem Geologického průzkumu Ostrava. Zlatinky v Čáslavce jsou velmi malé, plíšky přesahující plochou jeden milimetr čtvereční jsou opravdu vzácné. Na druhou stranu, dají se nalézt v potoce přímo v Čáslavi, ale to předpokládá celodenní práci a velkou zručnost při užívání rýžovací pánve.

Dodnes se přesně neví, jestli zlato v říčce Čáslavce pochází z nějaké náhodné a malé křemenné žíly, nebo se sem do údolí dostalo ze sedimentů z období křídy. Zatím také nikdo nenašel prokazatelný důkaz, že staří zlatokopové žílu nebo hlavní ložisko skutečně našli, a případně že ho vytěžili.

Do okolí Podmok a ke Kozohlodům se vydávají hledači zlata už desítky let. Většina z nich se věnuje přerýžovávání starých hald po svých předchůdcích. Zlata mnoho nenacházejí, spíše je potěší pěkné stříbrošedé krystaly rutilu, či krvavě rudé záblesky různých odrůd Českých granátů.

Možná se ale skutečné bohatství dosud pod zemí skrývá a jenom čeká na svého objevitele.

JIŘÍ VAVŘINA - MF Dnes 4. 1. 2002