Vyprávěni jedenácté: O cestách Bedřicha ze Strážnice a založení Kolínského panství

Bedřich ze Strážnice pocházel z vladyckého rodu s tesařskou sekyrou v erbu. O jeho mládí se nic neví, protože jeho jméno je poprvé zmiňováno až roku 1421, kdy, uchvácen náboženským proudem, založil na Moravě město Nový Tábor. Jeho sekta byla ale rozehnána Zikmundovými přívrženci a Bedřich se uchýlil do Čech, kde se přidal k Žižkovým orebitům a později k táboritům.

Objevil se v poselstvu k polskému králi a později se účastnil vojenských výprav do Rakouska, Polska i Uher. Odtud byl povolán Prokopem Holým, aby se přidal k neúspěšnému obléhání Plzně. Následné bitvy u Lipan na Kolínsku, kde Prokop Holý padl a radikální část husitského vojska byla rozprášena, se zřejmě neúčastnil. Alespoň v žádném ze záznamů o něm není zmínky. Tou dobou už byl ale hejtmanem královského Kolína.

Když se v prosinci 1434 spojila husitská města v protestu proti snahám přijmout nenáviděného Zikmunda za českého krále, opevnil se Bedřich s pěti sty bojovníky v Kolíně, který vzápětí oblehl vítěz od Lipan Diviš Bořek z Miletínka s vojsky Panské jednoty. Kolínu spěchala pomoc z Lichnice, ale Bedřich už na nic nečekal a začal jednat se Zikmundem.

To císař a novopečený český král ocenil a v roce 1436 zapsal Kolín i s okolními královskými i církevními statky do jeho majetku. Šlo o Novou Ves, Hradištko, Tři Dvory, Sv. Kateřinu, Záboří, Jakuba, Mikuláše, Ovčáry, Nové Dvory, Jestřebí Lhotu, Sány, Solopysky, Libodřice, Chotouchov, Břežany, Nebovidy a dvory v Radovesnicích, Kbelu a Zibohlavech. Jejich sloučením vzniklo rozsáhlé Kolínské panství, existující až do 20.století.

Příchylnost k novému králi ale Bedřichovi dlouho nevydržela, a on se přidal ke vzpouře českých pánů proti Zikmundovi, jejíhož konce se ale panovník nedožil. Odpůrci vyhlásili boj i jeho nástupci Albrechtu Rakouskému. Bedřich společně s Jiřím z Poděbrad začal jednat o tom, že by na český trůn měl usednout polský kandidát, mladičký král Vladislav.

Když se Jiří stal správcem království za nezletilého Albrechtova syna, změnil Bedřich opět politiku. Vzrůstající moc poděbradského pána ho dokonce vehnala do řad bývalých nepřátel - mezi katolickou šlechtu. Když na podzim roku 1448 obsadil Jiří z Poděbrad Prahu a chystal se zakročit proti reakci připravující odboj, přijal Bedřich v Kolíně čtyři sta padesát katolických jízdních žoldnéřů, kteří odtud v následujících měsících vyjížděli plenit statky pánů z Poděbrad (např. Plaňany s okolím). Nakonec se ale Bedřich ze Strážnice s Jiříkem usmířil a vrátil do tábora kališníků.

Po zemském sněmu roku 1454 musel Bedřich odevzdat církevní statky, na které neměl zápis, zpět koruně. Později odevzdal králi Jiřímu z Poděbrad celé Kolínské panství a získal za ně hrad Potštejn. Na něm táborský kněz a kolínský pán Bedřich ze Strážnice 22.října 1459 zemřel. Poslední léta života strávil prý v úplné zamlklosti. Zůstaly po něm čtyři děti, které měl s polskou šlechtičnou, a hrad stojící uvnitř hradeb královského města Kolína dodnes.

text Martin Drahovzal